Olga Kurfürstová

* 1927

  • „Já jsem u výslechu nebyla. Tatínek ano, ale jestli vzali i maminku, si nevybavuji. Mně se nic strašného ve vězení nedělo. Bála jsem se velitele věznice, protože ten byl pořád namazanej. Musela jsem drát peří pro gestapáky. Víte, já jsem byla taková mírně nafoukaná a mě to strašně pokořovalo, že pro gestapáky musím drát peří. Jednou jsem dokonce musela jít do města umývat na gestapu podlahu. To vím, jak mi nad kýblem crčely slzy z toho ponížení.“

  • „Potom prostě šel domů a byl doma. Bylo to zvláštní, protože sestra byla malá a ta se musela hlídat, aby ho neviděla. My jsme měli harmonium a jemu tam jeho přátelé z vesnice pod tím vykopali kryt. Dali tam nějaké kolejnice a v případě, kdyby přišlo gestapo, tak by se tam schoval a zatáhl to za sebou. Byl to dokonalý kryt. Jenže nakonec přišlo gestapo. Dodnes si to vyčítám. Byla jsem splašená a šla hned otevřít a otec se nestihl schovat. Takže dodnes si vyčítám, že kvůli mně nás všechny zatkli.“

  • „Tam byl jeden velice slušný dozorce a jmenoval se Henschel. Ten nás pustil a říkal, že na dvoře budou chodit vězni ze samotky. A že se máme podívat, že tam bude tatínek. Náš tatínek strašně špatně viděl, rozpadala se mu sítnice, a díval se navrch do okénka a neviděl, že jde kolem šéf věznice, a nesmekl. Tak mu dal takovou facku, že mu spadla čepice.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Mohelnice, 11.09.2020

    (audio)
    délka: 01:23:04
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Mohelnice, 15.09.2020

    (audio)
    délka: 30:49
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Leželi tam nemocní, leželi tam mrtví, kteří měli žluté paty a na nich čísla

Olga Kurfürstová v roce 1947
Olga Kurfürstová v roce 1947
zdroj: archiv pamětnice

Olga Kurfürstová se narodila 8. listopadu 1927 v Zábřehu jako nejstarší ze tří dětí rodičům Olze a Jaromírovi Homolovým. V roce 1934 se rodina přestěhovala do obce Komňátka na Šumpersku, kde otec získal místo řídícího učitele. Za druhé světové války se tam otec zapojil do odboje a Olga mu pomáhala s předáváním zpráv. Během rozsáhlé razie na jaře roku 1944 si pro Jaromíra Homolu přišlo gestapo. Podařilo se mu vyhnout zatčení a pak se několik měsíců ukrýval. Pro tyto účely ve svém bytě vytvořili důmyslnou skrýš pod harmoniem. Uvěznění se ale nakonec nevyhnul a gestapo následně zatklo i jeho manželku a tehdy sedmnáctiletou dceru Olgu. Olga s matkou strávily tři měsíce ve věznici gestapa v Šumperku. Otce odvezli do Malé pevnosti Terezín, kde se nakazil skvrnitým tyfem a domů se vrátil až několik týdnů po ukončení válečného konfliktu. V roce 1947 se Olga provdala za Jaroslava Kurfürsta, který se údajně za války přidal ke skupině partyzánů pohybujících se na Bouzovsku. Manžel pracoval u Československých drah a rodina se kvůli jeho zaměstnání často stěhovala. Bydleli v Dolní Lipové, ve Střeni, v Července a Olomouci. Olga Kurfürstová se netajila svou antipatií ke komunistickému režimu a často to dávala veřejně najevo. V roce 1988 se v Olomouci zúčastnila demonstrace za propuštění katolického aktivisty Augustina Navrátila z psychiatrické léčebny a o rok později podepsala petici Několik vět. Po manželově smrti se přestěhovala do Mohelnice, kde bydlela i v roce 2020.