Anna Lednická

„Do Jáchymova se mohlo jezdit na návštěvu co tři měsíce. A balíčky byly to samé, jedenkrát za měsíc se mohl poslat balíček. A nebo jedenkrát za měsíc nějaká ta vánočka. Já jsem na to doplatila, protože: my jsme prakticky spolu chodili, než ho zavřeli, toho Laďka, to ještě musím upozornit. Takže o nás se vědělo, že mezi náma je jakýsi vztah. A když ho zavřeli, protože jsme se dost stýkali, tak jsem měla strach, že mne přivřú také, ale nedošlo k tomu. Ale dostalo se oznámení do banky, že mám styk s tím kriminálníkem, no ale banka to celkem vzala rozumně a nedělala z toho žádnou vědu. Akorát co bylo nejhorší, bylo ve Vizovicích na radnici, radnice psala posudky jak do banky do Zlína, tak na Laďka do toho kriminálu, nebo potom, když se vrátil z kriminálu aj do toho zaměstnání. On nedostal zaměstnání, když se vrátil z kriminálu, on měl dostat zaměstnání ve Vizovicích... On totiž študoval konzervárenskou školu a z té konzervárenské školy ho vyloučili a byl zaměstnaný u Singera. Singer ho propustil, to byly tehdy lihovary, slovácké lihovary, ti ho propustili a z Vizovic dostal posudek, že je nežádoucí pro Vizovice.“

„Moji rodiče pochází z Vizovic, narodili se tady oba dva, otec 2. listopadu 1902 a maminka 11. prosince 1911. Byli velcí zemědělci, starousedlíci, pocházeli oba z Vizovic.“