Zprvu nevěřili, že tam bude atomovka
Josef Lexa se narodil jako jediné dítě 31. března 1936 Josefu a Růženě Lexovým. Rodina vlastnila malé hospodářství (6 ha) v obci Temelínec, dnes zaniklá obec. Lexovým hospodářství kvetlo. Za války tajně zásobovali potravinami příbuzné v Českých Budějovicích a v Týně nad Vltavou. V květnu roku 1945 byl pamětník svědkem dramatického konce války v Temelíně. Rodiče nebyli členy KSČ. Když se na počátku 50. let začínalo s JZD v Temelínci, otec nechtěl do družstva vstoupit. Přihlášku podal pod nátlakem až jako jeden z posledních. Po maturitě na týnském gymnáziu nastoupil na ČVUT, studium geodézie ho však nebavilo. Po roce přestoupil na vysokou školu zemědělskou, kterou dokončil v roce 1960. Během studia vstoupil do KSČ. Po vojně začal pracovat na zemědělském odboru ONV v Českých Budějovicích. Jako zemědělský ekonom spravoval nejprve JZD a poté Státní statky (Hluboká nad Vltavou, České Budějovice, Nové Hrady a Trhové Sviny). Detailně popisuje stav československého zemědělství 50. a 60. let. V roce 1968 podepsal manifest Dva tisíce slov, za což byl později z KSČ vyloučen. Na ONV sice mohl zůstat, ale byla to budoucnost bez možnosti jakéhokoliv kariérního postupu. Když se v 80. letech začalo s výstavbou jaderné elektrárny Temelín (JETE), Růžena a Josef Lexovi se museli z Temelínce vystěhovat. Jejich dům byl později srovnán se zemí. Po roce 1989 se stal ředitelem českobudějovické pobočky Českého statistického úřadu. Až do odchodu do důchodu v roce 2000 se pod jeho dohledem konaly všechny demokratické volby. Josef Lexa žil v roce 2024 v Nových Hodějovicích u Českých Budějovic.