Miroslav Liška

* 1949

  • „Táta říkal takovou zajímavost. Nikdy nekouřil a tam na stráži vykouřil deset anglických cigaret. Dostávali balíčky s čokoládou a cigaretami a mu to tak strašně vonělo, že je vykouřil. Jinak jako kovář dělal důstojníkům pecky z konzervy, které jim předtím zrezavěly. Po výcviku se přesunuli na Dukelský průsmyk. Vykládal, že před Dukelským průsmykem to bylo kruté. Když přicházeli, že to do nich Němci prali, miny lítaly, kůň spadl s vyhřezlými střevy. Říkal, že je pak hnali proti kopci, kde byli na kraji v lese opevněni Němci. Táta akorát slyšel ruský rozkaz, že nesmí zpět. Táta měl lehký kulomet a pomocník Votava mu nosil náboje. Říkal, že střílel, střílel, až se dostal kousek od lesa. Došly mu náboje, tak se otočil a hledal Votavu a dostal střepinou do zadní části hlavy.“

  • „Táta do JZD vstoupil. Bylo tam špatně. Podle jeho tvrzení s ním během mlácení počítali na ranní, odpolední i noční směny. Tak to začal sabotovat a vystoupil nebo se za dva roky nechal vyloučit a začal hospodařit sám. Bohužel mu dali náhradní pole až na takzvané Kamčatce, kde je televizní zesilovač. Vrchol toho kopce má 547 metrů a pod ním mu dali pole. Za kopcem se nedaly sázet brambory, protože je vybrali divočáci, tam šlo jedině obilí. Brambory měl ještě před kopcem. Půda kamenitá, úrody nebyly velké. Dodávky vysoké. Měl je třikrát vyšší než zemědělské družstvo. Takže když se nesplnilo, tak nám zakázali i domácí zabijačku. Nikoho nezajímalo, že je tady šest dětí.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    byt pamětníka - Libina, 23.03.2016

    ()
    délka: 
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
  • 2

    Libina, 01.08.2016

    (audio)
    délka: 02:20:38
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Poslední kulak

Miroslav Liška
Miroslav Liška
zdroj: archiv pamětníka

Miroslav Liška se narodil 3. listopadu 1949 v Horní Libině jako čtvrté ze šesti dětí rodičům Janovi a Alexandře Liškovým. Jeho rodiče pochází z Podlísek na Volyni a do Československa reemigrovali v roce 1947. Usadili se v Horní Libině, kde začal soukromě hospodařit na statku s 8,9 hektaru zemědělské půdy. V roce 1950 ale v obci založili jednotné zemědělské družstvo. Otec ovlivněn zkušenostmi se zakládání kolchozů v Sovětském svazu do družstva také vstoupil. Po dvou letech odešel a začal soukromě hospodařit. Oproti místnímu jednotnému zemědělskému družstvu musel na výměru půdy odevzdávat třikrát větší dodávky zemědělských komodit. Přesto tlaku odolal až do roku 1974, kdy kvůli zranění z války, které utrpěl při bojích o Dukelský průsmyk, odešel do invalidního důchodu. Otcovy potíže s komunistickým režimem Miroslavu Liškovi ovlivnily dětství. Oproti svým vrstevníkům musel všechen volný čas věnovat práci na hospodářství a měl také potíže s přijetím na jiný obor než zemědělství. Nakonec se vyučil zedníkem a dlouhá léta pak pracoval v OSP Šumperk. Po pádu komunismu a rozpadu okresního stavebního podniku několik let podnikal. Vedl skupinu mužů během výkopových prací pro telekomunikace a později při stavebních pracích. Od roku 2003 byl v invalidním důchodu. Miroslav Liška stále žije na rodinném hospodářství v Libině.