O politiku jsem se příliš nezajímal. Mně šlo o divadlo
František Lorenc se narodil 9. ledna 1937 v Žebráku do rodiny Václava a Marie Lorencových. Tatínek byl místním rodákem a vyučil se slévačem, maminka pracovala v Žebráku v prodejně s obuví, po svatbě zůstala v domácnosti. František Lorenc vyrůstal s o pět let starším bratrem Václavem. Rodina žila na konci 40. a začátkem 50. let v Litvínově, kde otec pracoval na obnově Stalinových závodů (od 60. let Chemické závody československo-sovětského přátelství). František Lorenc vystudoval Střední školu užitých umění v Praze a pracoval v propagačním oddělení podniku Továrny obráběcích strojů (TOS) a ČKD. Jeho celoživotní vášní bylo ochotnické divadlo. V souboru K. J. Erbena v Žebráku působil od roku 1954 jako herec, režisér, scénograf a vedoucí souboru. Od roku 1961 byl členem Komunistické strany Československa (KSČ), na žádost strany vystudoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu (VUML). S nástupem normalizace mu komunisté vyčítali, že při invazi vojsk Varšavské smlouvy rozdával barvy a papír, na který lidé psali protiokupační hesla, a že strhával z nástěnek výstřižky z prosovětských novin. Vadilo mu pokrytectví těch, kteří byli v roce 1968 proti okupaci a poté druhé politicky prověřovali. Odmítl ze strany po roce 1968 vystoupit, avšak dle domluvy se straníky nemusel již být organizován a účastnit se schůzí. Po převratu v roce 1989 kritizoval komunisty, kteří ze strany vystoupili, za prospěchářství a „převlékání kabátů.“ Po roce 1989 pokračoval ve své práci vedoucího kulturního klubu, v divadle a působil v zastupitelstva města Žebrák, třikrát byl zvolen místostarostou. V roce 2023 žil v Žebráku.