Byla jsem strašně šťastná, že jsem mohla jako holka zdravit dospělé vedoucí skautským pozdravem
Stáhnout obrázek
Paní Alena Lorencová (roz. Šafránková) se narodila 28. října 1924 v Chotěboři. O tři roky později přišel na svět její bratr Stanislav. Jejich rodiče se o další tři roky později přestěhovali do Hlinska, kde provozovali živnost zaměřenou na výrobu obalů. Alena se vyučila kartonářkou a před válkou pracovala v rodinné firmě. Její otec se nedožil příliš vysokého věku. Po jeho smrti se matka podruhé vdala a narodila se jí ještě jedna dcera.V průběhu II. světové války byla Alena Lorencová - Šafránková nuceně nasazena na práci pro německou armádu. V Babí u Náchoda musela montovat motory do letadel. Po válce byla zaměstnána ve skladu s textilem a poté měla na starosti pokladnu v Jednotě. Jako dcera z živnostenské rodiny byla po komunistickém puči považována za nespolehlivou a jako první propuštěna ze zaměstnání. Živnost její matky byla zkonfiskována. Paní Lorencová nastoupila do Elektro-Pragy, kde zpočátku pracovala v galvanizovně, odkud ji ze zdravotních důvodů přesunuli do výroby, kde vydržela až do důchodu.V mládí byla členkou organizací Junák a Sokol. Velmi milovala sport: lyžovala, krasobruslila, plavala, hrála házenou a tenis. S hlineckými ochotníky hrávala divadlo. Ke skautingu se dostala díky svému mladšímu bratrovi, kterého navštěvovala na táborech. Před válkou vedla skautskou družinu. Po obnově Junáka byla vedoucí prvního poválečného tábora hlineckých skautek v Libchavách u Ústí nad Orlicí (roku 1945). Brzy poté se vdala a založila rodinu.Po svatbě se Aleně Lorencové narodila jedna dcera, která koncem 60. let emigrovala do Švýcarska. Paní Lorencové bylo umožněno jezdit za ní na návštěvy až od roku 1976. Sama o emigraci neuvažovala, starala se totiž doma o svého nevlastního otce. Kvůli cestám do Švýcarska byla poměrně často předvolávána k výslechům na policii. Strach z nich prý neměla, jelikož se domnívala, že jako obyčejná dělnice nemá co ztratit.Dnes má paní Lorencová ve Švýcarsku kromě dcery i dvě vnoučata a dvě pravnoučata. Už několik let za nimi nejezdí, od otevření hranic v roce 1989 však může její rodina jezdit za ní do Hlinska.
