Maminka věděla z Volyně, co dělají komunisté se zemědělci. Lidé jí ale nevěřili
Jaroslav Loukota se narodil 16. ledna 1945 v obci Malovaná nedaleko Lucku na Volyni v dnešní Ukrajině. Rodina tam měla malé hospodářství. Otec Jaroslav kromě toho pracoval jako kolář, matka Olga si přivydělávala šitím. Za druhé světové války narukovala řada jeho příbuzných včetně otce do 1. československého armádního sboru. Dva strýcové padli během karpatsko-dukelské operace a otec utrpěl vážné zranění hlavy. Po zbytek života byl válečným invalidou. Pamětníkova babička za války ukrývala volyňského Žida Adama Esterkese. V roce 1947 se Loukotovi rozhodli pro repatriaci do Československa. Usadili se v Kuníně nedaleko Nového Jičína, kde dostali statek po vysídlených Němcích s 12 hektary půdy. Trpkou zkušeností pro ně byla kolektivizace. Po založení kunínského JZD tam otec sice vstoupil, ale po špatných zkušenostech vystoupil a krátce hospodařil jako soukromník. Kvůli nepřiměřeným povinným odvodům se pak rodina hospodářství vzdala. Pamětník pracoval po vyučení jako dělník v podnicích v regionu. Přijal evangelickou víru. Oženil se a s manželkou vychovali tři děti. V době normalizace se podílel na distribuci duchovní literatury a na šíření náboženského samizdatu. Po roce 1989 začal podnikat. Od roku 1985 se pravidelně vracel na Volyň. V roce 2020 žil v Kuníně.