Zakladatel prvního československého stíhacího křídla britské RAF mezi piloty patřil k elitě. Vojenskou dráhu našeho nejúspěšnějšího stíhače v bitvě o Francii známe, o jeho životní cestě ale víme málo. Změňme to. V kokpitu stíhacího Spitfiru zahynul v červnu 1942.
Je to jako skládat střepy roztříštěné paměti. Postupně je hledáme, abychom z nich mohli sestavit skutečný příběh letce a člověka Aloise „Ámose“ Vašátka.
Vytváříme knihu, která se stane umělecko-dokumentární reflexí života jedné z nejvýznamnějších postav našeho letectví. Ámos byl excelentním bojovým pilotem a zakladatelem i velitelem prvního československého stíhacího křídla – Exeter (Czechoslovak) Wing. Byl držitelem několika válečných křížů a medailí za statečnost, zemřel v pouhých třiatřiceti letech 23. června 1942 v boji s německou letkou. Byť je jeho vojenská kariéra zmapována důkladně, velice málo toho víme o něm jako o člověku. O dětství, dospívání, roli učitele, o jeho povaze. O tom, jaký skutečně byl.
Kniha ve své konečné podobě bude obsahovat desítky nově digitalizovaných fotografií i dosud nepublikované písemné dokumenty včetně osobní korespondence, budou v ní soukromé deníkové zápisky, jež dosud znala pouze rodina.
„Dopisy, které se nám již podařilo získat od Vašátkova syna, odhalují ‚Ámosovu‘ duši, jeho pokoru, a především pevnou vazbu k vlastní rodině. Kdyby nebylo upřímného tepajícího srdce, nebylo by ani pevné ruky na kniplu bojové stíhačky. A Vašátko zkrátka byl velmi chytrým a citlivým člověkem.“
Jan Matoušek, grafický designér a autor konceptu knihy
Svým netradičním tematickým pojetím a formálním provedením v podání grafické designérky Zuzany Lednické má publikace potenciál zaujmout mnoho čtenářů – od zájemců o historii a aviatiku přes milovníky poezie a reportážní fotografie až po sběratele knižního designu. Textovou část publikace, která nové objevy uvede do historického kontextu, obstará František Štambera, vedoucí dokumentaristického týmu Paměti národa.
Kdo by Alois „Ámos“ Vašátko?
Pocházel z rodu vojáků a dělal mu čest. Oba strýcové bojovali v čs. legiích v Rusku a otec byl za Velké války těžce zraněn. Alois se narodil 25. srpna 1908 v Čelákovicích u Prahy. Po studiích působil jako učitel v Litoměřicích na české menšinové škole. Civilní kariéru ale vyměnil za vojenskou a stal se důstojníkem dělostřelectva. Táhlo ho to však do mraků. V listopadu 1937 se stal velitelem pozorovací letky v Olomouci. V červenci 1939 překročil hranice okupované vlasti a v Polsku se přidal ke vznikajícímu zahraničnímu odboji. Záhy odplul s dalšími letci do Francie, kde absolvoval stíhací výcvik. V průběhu těžkých pěti týdnů na francouzské frontě se Vašátko proslavil nekompromisním způsobem boje bez ohledu na nebezpečí. Účastnil se tehdy celkem 38 misí, a s dvanácti sestřely se stal nejúspěšnějším československým stíhačem v bitvě o Francii.
Vašátko, přezdívaný Ámos, měl přirozený řídící talent. Byl přísný k sobě i ke svému okolí, jeho charisma, poctivost, smysl pro spravedlnost a tvrdou práci mu zcela přirozeně získaly respekt jak u podřízených, tak později u britských velitelů.
Po kapitulaci Francie přelétl se svou jednotkou do Afriky, s ní později odplul do Británie, kde vstoupil do řad královského letectva. Dne 8. října 1940 se podílel na na prvním úspěšném sestřelu vykonaném československou 312. stíhací peruti. V listopadu 1940 byl jmenován velitelem B-Flightu, od 5. června 1941 pak velel celé peruti.
Vašátko však mířil ještě mnohem dál a mnohem výš. Stal se hlavním propagátorem a organizátorem vzniku našeho československého stíhacího křídla složeného ze všech tří československých stíhacích perutí RAF (č. 310, 312 a 313). Od 1. května 1942 byl jeho prvním velitelem.
Zasazoval se o lepší postavení československých pilotů v systému britského letectva, o jejich strategičtější nasazení v rozsáhlejších stíhacích formacích. Za odvahu v boji mu prezident Edvard Beneš udělil Československý válečný kříž druhého a třetího stupně a Medaili za chrabrost.
Alois „Ámos“ Vašátko padl ve svých třiatřiceti letech 23. června 1942.
Ten den naposledy letí v čele československého křídla, aby poskytl leteckou ochranu bombardérům Boston při návratu z akce ve francouzském Morlaix. Při návratu zpět do Anglie se na československá letadla vrhá letka německých stíhačů. Vašátko během nepřehledné situace strhne svůj Spitfire do prudké pravotočivé zatáčky a sráží se s německým letounem Fw 190 pilotovaným Wilhelmem Reuschlingem. Německý stíhač vyskakuje na padáku, Vašátkův Spitfire dle svědeckých výpovědí do poslední chvíle pálí ze všech kulometů. A řítí se do moře jako hořící meteor. Palba utichá v hlubinách La Manche stejně jako život pilota stroje desítky kilometrů jižně od skalnatého mysu, který se nepřiléhavě jmenuje Start Point. Ámosovo tělo ani letoun nejsou nikdy nalezeny. Kruh se uzavírá, příběh jednoho života ale zůstává nedokončen. Pomozte nám jej doplnit!
