Aviva Magen

* 1926

  • „Na výslechu jsem říkala, že nejsem Židovka, nevypadala jsem židovsky, a dělala jsem, že neumím německy. To bylo německy. (Kdo to byl? To bylo gestapo?) Nevím, ale byli to Němci. Já jsem říkala, že neumím německy, tak mi překládali do slovenštiny. Ten Němec pak řekl: ‚Takové modré oči nemohou lhát.‘ Skutečně, nelžou většinou... Die blauen Augen können nicht lügen. Tu větu nezapomenu do konce života.“

  • „Dojeli jsme do Kfar Makabi, po několika dnech mi řekli, že maminka tam nemůže zůstat, protože neumí dost pracovat. Ona byla ještě mladá, nebyla stará, tak si vzala maličký byt v Kfar Ata. Manžel šel do armády.“

  • „Po určité době nás poslali na hachšara. Byli jsme v Čadci, byla tam i Chava Livni. Tam nás připravovali jakoby na život v kibucu v Izraeli. Pracovali jsme, poslouchali všelijaké přednášky. Jen to dobré jsme o Izraeli slyšeli, o Arabech jsme neslyšeli, jen to dobré. Tam jsme zůstali až do doby, kdy začalo pronásledování.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Izrael, 12.09.2016

    (audio)
    délka: 44:01
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Modré oči nemohou lhát

aviva.jpg (historic)
Aviva Magen
zdroj: Archiv pamětnice a Jitka Radkovičová

Aviva Magen, rodným jménem Alica Markovičová, se narodila 25. května 1926 v Bratislavě do židovské, nenábožensky založené rodiny jako nejmladší a jediná dcera ze čtyř dětí. Rodiče provozovali obchod, který po otcově smrti převzala matka. Pamětnice se na gymnáziu seznámila s členy sionistického hnutí Ha-šomer ha-cair a začala navštěvovat jeho schůzky. Po vyloučení z gymnázia v roce 1941 absolvovala přípravný kurz hachšara v Čadci, který trval do jara 1942, do deportací mužských členů hnutí. Aviva Magen se vrátila do Bratislavy, kde přežívala s falešnými doklady jako služebná v domácnosti, a později se přesunula do Banské Bystrice. Na podzim 1944 se setkala s výsadkáři Chavivou Reikovou a Rafaelem Reiszem, kteří byli z Palestiny vysláni na pomoc SNP, a skrývala se s nimi v lese v okolí Banské Bystrice. Po jejich zatčení a popravě byla vyslýchána, ale propuštěna. Poté se vrátila do Bratislavy, kde se dočkala konce války. Všichni tři starší bratři zahynuli za války, maminka přežila. Pamětnice studovala na lékařské fakultě a po svatbě se s manželem a maminkou v roce 1949 vystěhovala do Izraele. Žila v kibucu Kfar Makabi a později v Jeruzalémě. S manželem vychovali dvě děti - dvojčata. Dnes žije Aviva Magen s rodinou své dcery v Givat Brenner.