Jan Maršálek

* 1914  †︎ 2011

  • „Přišli Francouzi, kteří nerozuměli německy. Vídeňská němčina, co se naučili ti Španělé, byla hrozná. Té nerozuměl ani Němec. Přišel nějaký Francouz, prý učitel, malý člověk. Přišel do koupelny, já stál blízko. On měl košili a ten Havlíček mu německy řekl, aby si sundal tu košili. On se na něj podíval, přikyvoval, že ano, nerozuměl. Havlíček jde a dal mu facku, strhnul košili. Já stál vedle toho a to mě rozčílilo. U esesáka by mě to nemohlo rozčílit. ‚Vždyť ti nerozumí, co ho pohlavkuješ, co ho biješ!‘ A on řekl: ‚Drž hubu, nebo taky dostaneš facku!‘ To jsem chtěl vidět, stoupl jsem si k němu, on mi chtěl dát facku, ale já mu dal facku, možná pěstí jsem ho praštil do obličeje. On běžel ven, to jsem nevěděl, co to znamená. Měl píšťalku jako každý blokáč a dal jistým způsobem – třikrát nebo čtyřikrát zapískal – vědět. To znamenalo útok na blokáče.“

  • „To bylo různé. Některá komanda sestavovali esesáci, chtěli s tím komandem vyjet, chtěli nějaké zvláštní. Některé komando dostalo rozkaz od Arbeiteinsatz. Tam bylo pět tesařů, pět zedníků, deset malířů, natěračů, elektrikářů a tak dále, co jeli do Korutan. Šel jsem a hledal jsem lidi, co jsem myslel, že půjdou k jugoslávským partyzánům. Jenom jeden utekl, všichni ostatní zůstali až do konce.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Vídeň, 26.10.2008

    (audio)
    délka: 08:09:41
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Já jsem nebyl hrdina. Kdybych byl hrdina, tak dneska nežiji

Po zatčení Gestapem
Po zatčení Gestapem
zdroj: Gestapo

Jan Maršálek se narodil 19. července 1914 ve Vídni v české rodině. Od mládí inklinoval k politické levici, sociálně demokratickým a komunistickým organizacím. Vyučil se typografem a pracoval v tiskárně, kde se tiskly mimo jiné levicové noviny. Od roku 1936 vedl organizaci Komunistická pomoc, která pořádala sbírky na podporu rodin vězněných. V březnu 1938, po anšlusu Rakouska, měl narukovat do Wehrmachtu, ale emigroval do Československa. Žil nejdříve v Plzni a později v Praze, pomáhal sociálně demokratickým i komunistickým odbojářům a zapojil se do činnosti ilegální komunistické organizace. 28. října 1941 jej v Praze zatklo gestapo a jako rakouského občana ho předalo vídeňskému gestapu. 28. září 1942 byl transportován do koncentračního tábora Mauthausen. Stal se druhým táborovým písařem a díky svému postu i styku s odbojovými organizacemi v táboře mohl ovlivnit zařazení vězňů na práci i jejich umístění na bloku. Často vězňům pomáhal a mnohým zachránil život. Na konci války organizoval odjezdy českých vězňů do vlasti. Po osvobození se vrátil do Vídně. Pracoval u policie a zaměřoval se na vyhledávání bývalých nacistů. V roce 1946 se oženil se svou předválečnou láskou Annou Vavákovou, spolupracovnicí z odboje a vězeňkyní koncentračního tábora Ravensbrück, a společně vychovali syna Sašu. Jan Maršálek se celoživotně zabýval historií KT Mauthausen - v roce 1947 vydal knihu Mauthausen mahnt a od roku 1963 pracoval v památníku KT Mauthausen. Zemřel 9. prosince 2011 ve Vídni.