Lubor Maťa

* 1960

  • "No, pak mě teda ukecali, tak jsem šel. Říkám si: 'Tak co se může stát – na povolené demonstraci? Tak tam se asi nestane nic.' Protože když člověk šel na nějakou zakázanou, tak byl připravený, že bude utíkat, a tady jsem na to nachystaný vůbec nebyl. Takže najednou když jsme stáli na té Národní třídě, teď v podstatě kolem nás všude policajti, tak jsem si říkal: 'No doprčic, člověk jde jednou v životě na něco povoleného, a takhle to dopadne! To by mě fakt nenapadlo.' Takže nás potom čekala ta procházka tím podloubím, mláticím, což bylo takové trošku nepříjemné, ale chytnul jsem jenom jednu ránu, což na to, jak tam někteří dopadli, tak to bylo docela, si myslím, úspěšné. Ale záda jsem měl od něčí krve, takže za mnou to někdo musel dostat do obličeje."

  • "Tam prostě vždycky každou sobotu, myslím, že to bylo každou sobotu, jsme se tam postavili do fronty a čekali jsme, až na nás přijde řada, až bychom se mohli tam…To byla burza nejenom knižní, to byla burza všeho možného. No, pak jsme zjistili, že když si tam koupíme stoleček – tam bylo vstupné pět korun, ale za stoleček bylo deset korun, takže když jsme měli stoleček za deset korun, tak jsme tam nemuseli čekat takovou frontu. Přišli jsme tam dopředu, ještě jsme si tam navíc vybrali to, co jsme měli nakoupené, abychom to prodali a mohli si zase nakoupit něco jiného. Takže to bylo takové… Ale samozřejmě že samizdaty jsme tam neprodávali, to bychom velice rychle skončili."

  • "No, zajímavé to bylo z hlediska toho, že prostě takovou hromadu cizích lidí jsem ještě doma nezažil, nepříjemných teda jako. Naše kočka z toho byla velmi frustrovaná a byla tam jedna komická příhoda, na kterou rád vzpomínám, jako jedinou teda, musím říct. Že když naši rodinu nahnali do jednoho pokoje, tak policajta, který nás vždycky chodil do školy navštěvovat, na té základce, abychom jako pomáhali starým lidem a nekradli a takovéhle věci, a byl to fakt slušný člověk, tak toho nás poslali do vedlejší místnosti hlídat. Teď on tam seděl, a nikdo se s ním nebavil, naše rodina se s ním nebavila, a ti policajti, ti estébáci se s ním taky moc nebavili. A naše kočka byla tak zmatená, že furt nevěděla co, až si nakonec skočila jemu na klín. Takže on tam seděl u piana a hladil tu naši kočičku, ona tam předla a on začal pomalu taky příst. No, tak to bylo takové srandovní."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 15.05.2024

    (audio)
    délka: 02:15:21
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Na opisování bylo nejhorší po každé stránce vyměnit jedenáct kopíráků

Lubor Maťa v roce 2024
Lubor Maťa v roce 2024
zdroj: Post Bellum

Lubor Maťa se narodil 29. ledna 1960 v Ústí nad Labem rodičům Karlovi a Anně, rozené Roubíčkové. Před nástupem do základní školy se odstěhovali do Karviné, po dalších pěti letech do Liberce. Okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy zažil v České Třebové u prarodičů. Studoval na gymnáziu ve Frýdlantu, postupně se seznamoval s neoficiální českou hudební scénou. V roce 1978 byl jeho otec Karel Maťa neprávem obviněn z rozkrádání socialistického majetku, Státní bezpečnost (StB) u nich doma provedla domovní prohlídku. Našli sice text Charty 77, ale nakonec nebyl nikdo obžalován. V roce 1979 začal Lubor Maťa studovat Elektrotechnickou fakultu českého vysokého učení technického (ČVUT), dokončil jen dva ročníky. Začal pracovat na studentských kolejích na Strahově, v kotelně byl zaměstnán až do roku 1991. Kamarádi ho přivedli k undergroundové kultuře a vydávání samizdatu. Podílel se na šíření zakázaných knih českých i světových autorů, StB se o jeho aktivitách nikdy nedozvěděla. V roce 1987 nastoupil na povinnou vojenskou službu v Lounech, kterou si ulehčil vedením filmového klubu. Na jaře 1989 se vrátil do Prahy a 17. listopadu stál mezi účastníky povolené demonstrace na Národní třídě, kterou bezpečnostní složky brutálně rozehnaly. Pomáhal v centru Občanského fóra šířit informace o revolučním dění. Po změně režimu prodával noviny a knihy, založil knižní distribuční firmu, z níž v roce 1999 vznikl velkoobchod Kosmas. První kniha v nakladatelství Maťa vyšla v roce 1993. Založil hudební festival Zelený tulipán v Řevnicích a spolupořádal akci Magorovo Vydří. Spolupracoval s mnoha osobnostmi hudebního undergroundu na vydání jejich knih. V roce 2024 žil Lubor Maťa v Praze.