Když si představím, že naši rodiče zažívali dvě světové války a pak komunismus, tak co měli ze života
Stáhnout obrázek
Anna Mertová, rodným příjmením Hlávková, se narodila 14. března 1939 v Kuchařovicích. Početná dvanáctičlenná rodina v obci vlastnila hospodářství s 15 hektary polností. Za druhé světové války její nejstarší bratr Jan uprchl z nuceného nasazení a několik týdnů se pak ukrýval na půdě rodinného domu. Po únoru 1948 rodinu nutili ke vstupu do jednotného zemědělského družstva (JZD). Nasadili jim vysoké dodávky zemědělských komodit. Přesto ale odolávali. Do JZD vstoupili až v roce 1953 poté, co otec absolvoval celodenní výslech na StB ve Znojmě. Další bratr pamětnice Antonín Hlávka se rozhodl pro službu Bohu a vstoupil do řádu kapucínů v Olomouci, na což byla silně věřící rodina náležitě hrdá. Během tzv. Akce K ho ale v dubnu 1950 s dalšími řeholníky internovali v broumovském klášteře. Po návratu domů byl pak jako politicky nežádoucí poslán na „převýchovu“ do pomocných technických praporů (PTP), které režimu sloužily k získání levné pracovní síly. Anna po absolvování jedenáctiletky ve Znojmě (dnešní gymnázium) nastoupila v roce 1957 jako účetní ve zotavovně ROH (Revoluční odborové hnutí) v horské obci Ramzová na Jesenicku, kde pracovala pět let. Tam se také seznámila s budoucím manželem Stanislavem Mertou. Po svatbě v roce 1959 se přestěhovali do blízkých Nových Losin, kde se jim v letech 1962 až 1967 narodil syn Stanislav a dcery Marta a Jana. V roce 2020 stále bydlela v Nových Losinách.
