Pane Mišíku, vy si neustále zahráváte. To by se vám nemuselo vyplatit
Vladimír Jan Mišík se narodil 8. března 1947 v Praze Alžbětě Mišíkové, která pocházela ze Slovenska. Jeho otcem byl americký voják a dopravní pilot John Gaughan, s nímž se Alžběta seznámila po válce v Německu. Vyrůstal jen s maminkou jako jedináček a svého otce nikdy nepoznal. V roce 1964 se vyučil uměleckým truhlářem ve filmových ateliérech Barrandov, celý život se však živil hudbou, jíž výrazně ovlivnil uměleckou scénu 60.–80. let. V učňovských letech začínal s kapelou Uragán a poté vystupoval již profesionálně se skupinou The Matadors. V roce 1968 spoluzaložil Blue Effect, poté co byl z kapely vyhozen, začal hrát ve Flamengu, s nímž vydal kultovní album Kuře v hodinkách na texty Josefa Kainara. V roce 1974 založil skupinu Etc..., s níž hraje dodnes. V roce 1977 odmítl podepsat Antichartu a několik let poté, v roce 1982, dostal zákaz veřejného vystupování za to, že při koncertě v Lucerně bez povolení promítli kamarádův studentský film, v němž pamětník jako hlavní protagonista poukázal na normalizační bezvýchodnost. V době zákazu mu byla nabídnuta spolupráce se Státní bezpečností (StB), kterou odmítl. Hrát mohl znovu od roku 1984 pod podmínkou, že zahraje na festivalu politických písní v Sokolově. V listopadu 1989 podpořil stávkující studenty, zpíval na demonstraci na Letenské pláni a podpořil Občanské fórum (OF) v severních Čechách. V roce 1990 byl zvolen poslancem za OF do České národní rady (ČNR). V roce 2016 se při natáčení filmu Nechte zpívat Mišíka dozvěděl, kdo byl jeho otec, jehož nikdy nepoznal, a setkal se i s dosud žijícími americkými sourozenci, o nichž do té doby neměl tušení. Má tři děti a je ženatý s manželkou Evou.