plukovník Josef Musil

„Když jsem se potom vrátil po roce devadesát zpátky do armády, tak jsem ve svém osobním spise na Krajské vojenské správě v Hradci Králové našel papír – a to bylo takzvané ‚zařazení v akci Norbert‘. Akce Norbert byla akce, která dodneška není u nás zpracována – a to je jeden z panelů, které jsem tam udělal do té výstavy – kdy na Okresní vojenské správě se sešlo pět lidí a Frantu Vopršálka určili do akce Norbert. To znamenalo, že v případě nějakých mimořádných událostí ve státě se tito lidé všichni – a bylo jich asi deset tisíc – sebrali a dali se do internačního tábora. Tady nejblíž internační tábor byl ve vesnici Svářeč (sic!) ve Žďáru nad Sázavou. Jo. Jak by tam s těmi lidmi, nedej bože, zacházeli, to nikdo neví. Ale bylo by to horší než Němci.“

„V roce 1968 jsem sloužil v Čáslavi u tankového pluku a pochopitelně o půlnoci nás velitel zavolal a řekl nám, co se děje. Tak jsme to přijmuli každý jinačím způsobem, že jo. Já jsem se vyhranil proti tomu vstupu spojeneckých vojsk. A došlo tedy k tomu, že potom, když se dělaly ty prověrky v roce šedesát devět, tak jsem propadl. Byl jsem hodnocený z politické přípravy jako nevyhovující. Z technické přípravy a z dalších příprav výtečný až velmi dobrý, no ale to na to nemělo žádný vliv. A tak jsem prostě musel odejít v roce sedmdesát jedna z armády.“