Alois Navrátil

* 1935

  • "To je taková zajímavost, že měli vězni namalované terče na zádech, aby, kdyby utíkali… Ale nevím o tom, že by odsud někdo utekl. To bylo tak zajištěné – napřed byly takové zátarasy, tam byly nastražené různé výbušniny, a potom byl koridor, asi tři metry vysoký, absolutně by to nemohl nikdo přelézt. Vykládali, ale to je asi blbost, že jeden [vězeň] utekl, vyběhl ze světnice, měl dvě desky, jednu si položil na plot, druhou navrch a že přeskočil. Ale to jsou povídačky."

  • "To bylo jedno místo, které jsme hlídali [pracovní tábor Barbora–Vršek], a potom jsme ještě chodili dolů, do takového žlebu, nevím, jak se ten lágr jmenoval. To bylo strašné, nepředstavitelné, co tam bylo za hrůzu. Když jste se dívali z Vršku, naproti byla Mariánská, kostel. Vězni chodili pracovat do uranového dolu koridorem, asi 150 trestanců. Jak vyšli z dolu, z horka, přišli do tábora, postavili je do pozoru a počítali je, jestli někdo nechybí. Stáli hodinu, půl druhé hodiny na tom mrazu, měli jen takovou tenkou blůzu na sobě, každý den."

  • "Večer jsem nastoupil, na Štědrý den už jsem celou noc hlídal trestance. Bylo mi strašně blbě, Štědrý den... Tam byl právě ten lágr [Barbora–Vršek], nevím, kolik tam bylo trestanců, asi 800, bylo to u Klínovce asi 1000 metrů vysoko, napadlo tam strašně moc sněhu, byla mlha. Služba na věži trvala dvě hodiny, pak jsme šli ještě za plot mezi věžě a dvě hodiny byl odpočinek. A závodčí, než nás tam dovedl, tak jsme se vůbec nevyspali. Navíc jsme museli spát v botách, takže to bylo úplně strašné, nepředstavitelné."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Zlín, 30.06.2022

    (audio)
    délka: 02:30:12
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Na vojně jsem začal komunisty nenávidět

Alois Navrátil
Alois Navrátil
zdroj: Archív pamětníka

Alois Navrátil se narodil 19. prosince 1935 ve Vsetíně – Dolní Jasénce jako jediné dítě rodičů Aloise Navrátila, čalouníka, a matky Marie Navrátilové, rozené Zgabajové, která byla v domácnosti, později pracovala jako uklízečka ve školce. Rodina byla věřící, žili velmi skromně. Jako dítě zažil druhou světovou válku i následné osvobození. Po válce začal Alois chodit do místního Sokola, zúčastnil se i XI. všesokolského sletu v Praze roku 1948. V padesátých letech byla otci znárodněna živnost. Alois Navrátil se vyučil brusičem kovů ve Zbrojovce Vsetín, kde po návratu z vojny pracoval až do důchodu. Základní vojenský výcvik absolvoval v Rotavě, poté byl v roce 1955 převelen do pracovního tábora Barbora-Vršek u Jáchymova, kde hlídal na strážních věžích. Strávil zde půl roku, toto období patří k nejhorším v jeho životě. Do komunistické strany nikdy nevstoupil. Roku 1962 se oženil. S manželkou Janou, rozenou Brettschneiderovou, mají dva syny. V sedmdesátých letech se stal členem Horské služby. V roce 1989 podpořil s dalšími dělníky ze Zbrojovky studentskou demonstraci ve Vsetíně. V roce 2022 žil ve Vsetíně.