Čtyři bratři ve wehrmachtu
Hildegarda Návratová, rodným příjmením Drzewjanová, se narodila 29. června 1930 rodičům Josefovi a Marii v Ludgeřovicích. Tak jako naprostá většina místních obyvatel se její rodiče hlásili k národnostní skupině Moravců, kteří mluvili charakteristickou řečí ovlivněnou skoro dvěma sty lety života v Prusku. Celé Hlučínsko a s ním i Ludgeřovice totiž byly k Československu připojeny až po Versailleské mírové smlouvě v lednu roku 1920. Po mnichovské dohodě bylo Hlučínsko na rozdíl od ostatních zabraných pohraničních oblastí přičleněno přímo k třetí říši a místní muži tak podléhali německé branné povinnosti. Někdy v tomto období si členové rodiny změnili příjmení ze slovansky znějícího Drzewjan na Dinter, protože kvůli tomu měli potíže s německými úřady. Za druhé světové války tak museli do wehrmachtu narukovat čtyři Hildegardini bratři. Prošli různými frontami i zajateckými tábory a domů se až několik měsíců po válce vrátili tři z nich. Nejmladší Rudolf padl v březnu 1945 u Gdaňska. V Ludgeřovicích Hildegarda prožila na konci války boje mezi Rudou armádou a německými vojáky, které stály životy několika obyvatel obce a jedna z pum také zničila rodinnou stodolu. Hildegarda také vzpomíná na rabování členů revolučních gard, kteří z obce odtáhli několik mužů do nechvalně proslulého internačního tábora Hanke v Ostravě. V roce 1951 se Hildegarda provdala za Alfonse Návrata pocházejícího z vedlejších Markvartovic. I jeho tři bratři museli za druhé světové války narukovat do wehrmachtu a dva z nich se domů již nikdy nevrátili. V roce 1983 pak Hildegardě Návratové emigroval syn do Spolkové republiky Německo. Znovu se mohli setkat až po pádu komunistického režimu. V roce 2014, v době pořízení rozhovoru, bydlela Hildegarda Návratová se svým manželem stále ve svém rodném domě v Ludgeřovicích.