Němci, to byli lidi, kteří nemluvili
Marie Nováková, rozená Marková, se narodila 11. září 1934 v Dolní Čermné u Ústí nad Orlicí. Školní léta a válku prožila v Opočně se dvěma sestrami a bratrem v soudržné rodině, která vedla děti k lásce k hudbě. Marie dodnes pravidelně navštěvuje koncerty vážné hudby. Po maturitě na Vyšší zdravotnické škole v Praze odešla s manželem do Liberce, kde manžel v tradičním německém prostředí po válce pomáhal založit novou českou Vysokou školu strojní. Marie zprvu pracovala na vysoké škole v administrativě, později u prvních počítačů MINSK na Vysoké škole strojní a textilní (VŠST) a posléze v liberecké Textilaně. V závěru své profesní historie se vrátila do zdravotnictví. V 50. letech byla rodina traumatizována osudem strýce Vojtěcha Nováka odsouzeného ve vykonstruovaném politickém procesu na doživotí. Ve vězení nakonec strávil sedm let. O Marii a její rodině se v Liberci vědělo, že nesouhlasí s režimem, ale VŠST potřebovala dobré matematiky, a proto směl její muž učit až do roku 1970, do normalizačních čistek. Po vyhození našel práci v Lanškrouně a na univerzitu se směl vrátit až v 80. letech. Jejich tři děti, výborní studenti, směli vystudovat pouze technické obory. Od září 1989 začala Marie Nováková studovat roční kurz v Praze opravňující k výuce náboženství na základní škole. Náboženství učila 20 let v různých libereckých školách. Dnes (2021) má Marie Nováková velkou rodinu, tři děti, 13 vnoučat a 14 pravnoučat.