„Když jsme přišli na nádraží, plno lidí, samá zavazadla, lidi tam plakali, no to bylo… Já když jsem to viděla, tak to na mě tak dolehlo, ještě v tom věku. Najednou když jsem viděla ty davy a plačící lidi, tak se mi najednou chtělo zvracet.“
„Do Uničova přišla naše vojenská posádka, to byli mladí vojáci, a to už se vědělo, že je zle. A jednoho dne už to bylo veřejně vyhlášeno v rádiu, že je Uničov zabrán, že opustí republiku.“
„V roce 1938, když začala ta neklidná doba, když začal jezdit Henlein po vesnicích a nabádat lidi, aby volili hitlerovce, a skutečně byla zvolena ve volbách strana SdP, kteří dostali nejvíce hlasů. No a tehdy začala velice neklidná doba.“
Když začal Henlein jezdit po vesnicích, věděli jsme, že je zle
Soňa Palátová, rozená Walterová, se narodila 13. prosince 1927 v Kojetíně. Ve dvou letech se s rodiči Marií a Jaroslavem Walterovými přestěhovala do Uničova, kde nastoupila do první třídy. V září 1938 musela rodina sudetský Uničov opustit. Měsíc přebývala u známého v Olomouci, poté následovalo další stěhování, tentokrát do Třebíče, kde otec pracoval jako úředník. V Třebíči rodina přečkala celé válečné období. V době natáčení rozhovoru (2015) žila pamětnice v Hradci Králové. V roce 2019 Soňa Palátová zemřela.