Josef Pánek

"Tam bylo samé vojsko. Zdraví jeli na východ a ranění jeli na západ, do Reichu. S těmi jsme moc nemluvili, ti byli sólo. My jsme byli jenom takový určený vagón, oddělený, tam nás průvodčí zamkl a když jsme byli v Hranicích, tak nás odemkl a říká: ,Hoši, teď se ztraťte každý, jak můžete, aby vás nechytli.' Kluci, kteří nekouřili, měli tabačenky, fasovali cigarety, a za cigarety bylo všecko. Tak dostal cigaret baňu, a tak nám fandil, no. No a tenkrát ten vlak zastavoval, když byl třeba nálet nebo nějaké poškozené koleje nebo něco... No ale ten náš jel celkem slušně a zastavil až u těch Hranic, prakticky na nádraží v Drahotuších. No a ,hleďte se chlapci ztratit', tak jsme se ztratili, každý, jak mohl, kam ho vedla cesta."

"Hráli jsme s nimi fotbal. Protože oni [Němci] se tam nudili, chodili od rohu k rohu, jak to na vojně je, to známe. Do města jít nesměli bez povolení, že... kluci, kteří měli schovaný kopačák, fotbalový míč, tak ho vytáhli a hráli jsme fotbal. Tam, jak dnes stojí Billa, bylo veliké prostranství, volné, zatravněné, takové pochozené, a tam byl tzv. (po hranicku) prasečák, tam se prodával dobytek. Když sedlák měl třeba prase na prodej, tak tam šel a řezník si ho koupil, nebo kdokoliv, kdo měl peníze. No a my jsme tam hráli fotbal, co měli kluci kopačák. To už bylo po veškerých trzích, to už se neprodávalo nic. Tam se daly dva kameny, to byly tyčky, a už se hrál fotbal. No a ti gestapáci a ta jejich elita taková, se na divizi nudili, tak přišli, jestli by si nemohli s námi zahrát. Tak jsme hráli Německo proti Česku. Jak to dopadlo, už si nepamatuju." -"A to byli i gestapáci, to nebyli jen normální vojáci?" -"Samozřejmě, tam byli tajní, všechno možné. Geheime Staatspolizei, státní policie, gestapo, všecko. To tam ale bylo asi jenom čtrnáct dní, protože oni se taky pořád rozdělovali, část poslali tam, část tam... No a oni se tam nudili a když viděli, že my tam klidně hrajeme fotbal, a válka byla na spadnutí, tak přišli, jestli by si s námi nemohli zahrát Německo proti Česku. Jak to dopadlo, už si nevzpomínám, ale gólů moc nebylo, jestli dva, to bylo všecko." -"A jak jste to vnímali jako kluci, když Němci byli nenávidění?" -"Tož normálně jsme to vnímali, my jsme byli, pravda, takoví patnáctiletí výrostci, šestnáctiletí, někteří byli i starší, co propadli, tak ti už měli toho rozumu víc, nám to přišlo jako dobré no, tož co."