Když už člověk leží na zemi, tak se na něj nešlape
Stáhnout obrázek
Rudolf Paulik se narodil 13. ledna 1938 v Horní Vltavici do německé rodiny s „králováckou“ tradicí. Matka otce pocházela z Husince a byla Češka, ale zemřela před koncem války. Rodině patřil rozsáhlý Paulikův dvůr. V době Rudolfova narození narukoval otec k československé armádě, později bojoval v řadách wehrmachtu a byl v sovětském zajetí. Matka pocházela z mlynářské rodiny, po celou dobu války sama řídila statek a provozovala koloniál v Horní Vltavici. Období svého dětství za války na Šumavě vnímá jako bezkonfliktní. Z poválečných událostí vzpomíná na zvrácené zacházení dozorců, kteří nutili německé obyvatelstvo líbat tělo mrtvé židovské dívky na návsi v Horní Vltavici. Dne 24. května 1945 byla rodina odvezena do sběrného tábora, odkud po několika dnech odjela transportem přes Cheb do Německa. Rudolf Paulik se vyučil v Řezně, stal se dílenským mistrem a v roce 1959 narukoval jako jeden z prvních k ozbrojeným silám Bundeswehr do Norimberka. Je otcem čtyř dětí, které vychovával od jejich dětství sám. Do Čech se poprvé podíval v roce 1966, kdy se v Horní Vltavici setkal s „neodsunutými“ přáteli. Ačkoli stál u zakládání několika česko-německých partnerství a v žilách mu „koluje česká krev“, na konání českých lidí po válce nemůže zapomenout a odpustit.
