Marie Pavlíčková

* 1941

Video Player is loading.
Current Time 0:00
/
Duration 0:00
Loaded: 0%
Progress: 0%
Stream Type LIVE
Remaining Time -0:00
 
1x
  • „Byli jsme na horách v Peci a já jsem tam dostala alergii. Bylo mi zle a byla jsem osypaná. Věděla jsem, že jsem alergická, už dlouho – na celer. Nevím, co jsem snědla. Tak jsme šli do Pece, tam bylo středisko. A ten doktor mi tam řekl: alergie. A řekl: ‚To může být všechno možné – to může být staré dřevo, staré peřiny v chatě…‘ Tak mě položili do takové zadnější místnosti, dal mi ‚kalciovku‘. A Pepíka pozval na whisky. A Pepík sáhl do kapsy a říkal: ‚Nechtěl byste tohle?‘ A ukázal mu pytlík céček. Doktor málem padl pod stůl, jak byl nadšený, že bude doma za hvězdu. To bylo v téhle době.“

  • „[Hans Beck] si stěžoval, že udělal panáčka a že ho moc nechtějí, že nejsou nadšení. A jestli ho nechce, že mu ho dá. Že i kdybychom ho udělali, tak stejně nikomu neublížíme, protože od nás to nikdo [nekoupí]. A tak ho přivezl, dal mi ho a já jsem říkala, že bychom to tady mohli udělat. Autíčka potřebují panáčky, když [si s nimi budou hrát] děti, no ale nechtěla jsem to okopírovat. Oni by to okopírovali tak, jak to bylo. Jak jsou teď rádi, protože taky vystavují v Norimberku, [Miroslav] Kotík, a prý tam lítají jako mouchy, ten Playmobil. Ale jelikož je ten panáček trochu jiný – měl [původně] takové tenké nohy, tenké ruce – udělala jsem mu rukávy a nohavice, čímž je jiný – a větší hlavu – a oni na to [právně] nemůžou, takže to prošlo. Není to okopírované.“ – „Je to teda vaše?“ – „Je to tím pádem moje a tedy teď je to [Miroslava] Kotíka, když si ho koupil od Igry.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 03.02.2025

    (audio)
    délka: 01:36:17
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Když jsem ve čtrnácti letech zjistila, že bych si mohla celý život kreslit a „hrát“, neváhala jsem

Marie Pavlíčková
Marie Pavlíčková
zdroj: archiv pamětnice

Marie Pavlíčková, za svobodna Přibylová (poprvé provdaná Krejchová), se narodila 25. ledna 1941 v Praze a působila jako česká designérka hraček. Pochází z rodiny inženýra Josefa Přibyla, matka byla v domácnosti. Vyrůstala v Praze, kde navštěvovala základní školu na Kavalírce a na Santošce, poté vystudovala hračkářství na Průmyslové škole bytové tvorby na Žižkově. V roce 1960 nastoupila do podniku Igra, který vznikl v 50. letech po znárodnění soukromých hračkářských dílen. Navrhla řadu úspěšných hraček, včetně mechanických her, panenek a herních sad. Její největší úspěch přišel v 70. letech s populární figurkou Igráček, jehož design zásadně ovlivnila. V normalizačním období musela projít politickými prověrkami, ale nikdy nebyla členkou komunistické strany. Pracovní cesty ji zavedly i na veletrhy hraček do Západního Německa, kde čerpala inspiraci. V roce 1987 opustila Igru a pracovala na volné noze. Po roce 1989 se věnovala zakázkové tvorbě. Byla dvakrát vdaná, s prvním manželem Milanem Krejchou vychovali dvě děti, v roce 1985 se provdala za Josefa Pavlíčka, který byl předsedou Igry. V roce 2025 žila v Praze.