Karolína Penkalová

„Helena [po válce] zůstala v Německu. Neměla žádnou rodinu, bo byla Židovka a celá rodina byla zavražděna v koncentráku. A její maminka, jak je Němci vedli, do toho koncentráku Židy, tak maminka – když se Poláci koukali na chodníku – tak její maminka jí říkala: ,Holčičko moje zlatá, běž, oni se o tebe postarají.’ A postarali se o ni. No a já jsem se s ní skamarádila.“

„Já jsem se jenom připsala k děvčatům, které tam už byly. Napsala na listinu svoje jméno a už večer jsem byla v Berlíně. K večeru jel vlak do Berlína, a to už nás tam vezli. Nebylo jim divné, že jsem tam byla napsaná, tak jsem byla v Berlíně. V lágru. Ten lágr jsme měly nad kinem a poslouchaly jsme kino ze záchodů nebo z koupelny. Z kina bylo všechno slyšet.“