Moje první vzpomínka z dětství? Jak se maminka bála jít domů, protože tam bylo gestapo
Jiřina Perglová, rozená Kosíková, se narodila 14. února 1941 v Praze jako jediné dítě manželům Františkovi a Jiřině Kosíkovým, kteří pocházeli z Kladna. Do Prahy odešli ještě před válkou. František Kosík vystudoval strojní průmyslovku, avšak v roce 1936 kvůli nedostatku pracovních příležitostí nastoupil k policii na Praze 6. V roce 1939 se zapojil do odbojové činnosti Obrany národa, kde spolupracoval s Mašínem, Morávkem a Balabánem. Díky své pozici u policie zajišťoval odbojářům falešné doklady a také jim obstarával potravinové lístky. V letech 1941-1942 u Kosíkových přespával Václav Morávek, který se v březnu 1942 při obklíčení gestapem zastřelil. Gestapo u něj našlo klíče od dvou bytů a rozjelo pátrání po jejich majitelích. Jedny klíče patřily Kosíkovým, František Kosík byl na udání zatčen gestapem a 31. července 1942 na Kobyliské střelnici zastřelen. Jiřině byl tehdy rok a pět měsíců, její ovdovělé mamince 22 let. V letech 1947-1950 chodila Jiřina na základní školu v Praze Dejvicích, pak do roku 1954 žila v Kladně u prarodičů Anny a Václava Kosíkových, a to také z toho důvodu, aby jim komunisté nenasadili do bytu cizího nájemníka kvůli tzv. „nadměrečným metrům“. Jiřina v roce 1961 absolvovala grafickou školu v Hellichově ulici a v témže roce se provdala za tiskaře Jana Pergla, který na škole externě učil. Vychovali spolu dvě děti. Jiřina Perglová pracovala 33 let ve Státním pedagogickém nakladatelství jako technická redaktorka. Po sametové revoluci byla technickou redaktorkou v nakladatelství Septima. Pracovala až do svých 70 let. Rodina Kosíkových byla traumatizována popravou Františka natolik, že se již o politiku nezajímali a žili pro rodinu. Jiřina Kosíková, vdova po Františku Kosíkovi, se již nikdy neprovdala. Zemřela v roce 2003.