Myslel jsem si, že ta letadla střílí na nás
Stáhnout obrázek
Antonín Petlach se narodil 7. ledna 1929 v Blansku manželům Anně a Antonínu Petlachovým. Vyrůstal se svou starší sestrou Zdenou. Na konci 2. světové války byl svědkem několika nebezpečných událostí, zejména během bombardování Blanska. Největší strach prožíval při ostřelování vlaků v Rájci-Jestřebí dvěma ruskými letadly Iljušin II, která se otáčela nad skupinkou utíkajících členů plaveckého oddílu. Po absolvování obecné a měšťanské školy vystudoval Vyšší průmyslovou školu v Brně, kde v roce 1947 úspěšně odmaturoval. Krátce na to ho poprvé navštívili členové KSČ, kterým bez váhání podepsal přihlášku a stal se kandidátem na vstup do strany. Jako aktivní sokol se v roce 1948 zúčastnil XI. všesokolského sletu v Praze. Nastoupil do ČKD Blansko jako konstruktér mlýnských strojů. Na doporučení oblíbeného profesora z průmyslovky začal studovat VUT v Brně, které dokončil v roce 1952 v Bratislavě. Začal pracovat ve Výzkumném ústavu vodních turbín ČKD Blansko. V letech 1953 až 1955 absolvoval dvouletou vojenskou službu. Začátkem roku 1956 se oženil s Věrou Horákovou a koncem roku se jim narodil syn Pavel. Část projekce podniku tehdy přešla do brněnského HDP (Hydroprojektu), kde jej navštívil pracovník kádrového oddělení s přihláškou do KSČ, kterou vzhledem k tehdejším represím se strachem podepsal. Začátkem 60. let se zúčastnil půlroční služební cesty do afrického státu Ghana, kde se setkal s anglickou královnou Alžbětou II. Po událostech v roce 1968 odevzdal stranickou knížku a následně byl prověřován. V podniku jako nepostradatelný odborník mohl zůstat, měl ale nižší platové zařazení a nesměl cestovat do kapitalistického zahraničí. Projektoval několik velkých vodních elektráren ve světě i v Československu. Do Argentiny jej však nepustili a do tehdejší NDR mohl jen s příslušným stranickým doprovodem. Za projekt v německém Markersbachu měl dostat medaili, kterou mu ministerstvo zahraničních věcí dluží dodnes. Nejznámější vodní dílo, které navrhl, je unikátní přečerpávací vodní nádrž Dlouhé stráně. Ta byla v roce 2005 zařazená mezi sedm největších divů v naší zemi. V roce 1989 odešel do důchodu, ale ještě dalších deset let pracoval pro ČKD jako soukromý podnikatel. V mládí byl aktivním sokolem, členem plaveckého oddílu, kde působil i jako trenér mládeže. Celý život se angažoval v kultuře, hrál na housle v symfonickém orchestru města Blanska i v jiných souborech v okolí. V roce 2021 žil v Blansku. Antonín Petlach zemřel 13. října 2023.
