„Tam tedy ta normalizace se projevila tak, že když jsme dělali zkoušky a oznamovali nám, jak jsme dopadli, tak to ještě nám říkal současný ředitel v té době, to byl profesor Venhoda. A když jsme přišli po prázdninách, tak tam byl nový ředitel. To byl vysloveně normalizační ředitel, který působil velmi neblaze na naše, řekněme, názory. A tam jsme pochopili, že ta situace je daleko vážnější, než jsme si mohli ve své naivitě toho mládí bezstarostného představit.“
„V lednu potom v roce 69 spáchal Jan Palach sebevraždu upálením, tak to jsem zaznamenal samozřejmě hned ten den, jak k tomu došlo, a snad druhý den potom jsme odjížděli se školou na lyžařský výcvik a tam jsme se pak dozvěděli za několik dní potom, že Jan Palach zemřel. Pan učitel, který vedl ten kurz, tak nás nechal nastoupit do takové veliké jídelny a tam nám oznámil tuto skutečnost a pak jsme povstáním uctili minutou ticha jeho památku.“
„Dědeček se zapojil do tohoto odboje. Z Mělníka vozil zprávy těm zástupcům tohoto tajného spolku a od nich zase vybíral informace, které tady pak šířil mezi mělnickými občany. To bylo poměrně dost důležité, aby se občané připravili na pád Rakouska a zvykli si na to, že by mohl vzniknout samostatný český stát. Tenkrát se ještě neuvažovalo o tom, že by to bylo soustátí Čechů a Slováků, později Československo. Dědeček tedy tu válku prožíval tím, že se podílel tedy na domácím odboji prostřednictvím té Maffie. K jeho významným činnostem patří mimo jiné to, že vozil aprovizaci manželce profesora Masaryka, která zůstala bez prostředků v Praze.“
Jan Petrželka se narodil 17. února 1955 a vyrůstal v Mělníku. Jeho dědeček Václav Petrželka navázal během první světové války spolupráci s tzv. Maffií, která předávala informace mezi domácím a zahraničním odbojem, a díky tomu byl i po válce v kontaktu s prezidentem T. G. Masarykem. Strýc Jana Petrželky Miloš bojoval za druhé světové války a zúčastnil se i vylodění v Normandii. Jan Petrželka vystudoval mělnické gymnázium a následně Vysokou školu ekonomickou v Praze. Po studiích pracoval jako účetní u ČSAD a po sametové revoluci byl osmnáct let ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny v Mělníku. V roce 2023 žil v Mělníku.
