V roce 1969 visela na radnici oprátka s nápisem Nosnost jeden komunista
Karel Pičman se narodil 15. října 1933 v Jablonci nad Jizerou. Dětství prožil v česko-německém prostředí, obě etnika zde žila vcelku poklidně. Vztahy se zhoršily zejména po začátku druhé světové války. Od útlého dětství miloval hudbu, ovládal hru na housle a klarinet. V průběhu války hrál na svatbách i pohřbech jako nejmladší muzikant v orchestru. Ve dvanácti letech si zahrál na oslavě vítězství v květnu 1945, které se účastnili sovětští vojáci. Po válce vstoupil do Skautu, slib skládal ještě v roce 1945. Během divokého odsunu viděl hrubé zacházení s Němci. V roce 1948 se šel učit výrobcem trumpet a stal se vynikajícím trumpetistou. Po vyučení se odstěhoval do Vrchlabí, kde nastoupil do místní pobočky podniku Škoda Auto. Působil v nespočtu různých orchestrů, miloval zejména jazz. Jeho otec se stal zapáleným komunistou. Na rozdíl do svého syna, který podstatu komunismu prohlédl velmi dobře. V roce 1968 se Karel Pičman jako nestraník a stoupenec pražského jara stal předsedou ROH ve Škodovce. Podepsal Dva tisíce slov. Jako muzikant se v roce 1969 ve Vrchlabí účastnil bouřlivých oslav vítězství československých hokejistů nad Sověty na mistrovství světa. Ještě v tomto roce ho vyhodili ze zaměstnání a jeho synové nesměli studovat. To všechno mohl změnit, kdyby vstoupil do komunistické strany. Ačkoli na něj činili tvrdý nátlak, nikdy to neudělal. Dalších třicet let se živil jako učitel hudby v lidové škole umění, kde zůstal až do důchodu. Hrál v kostele při posledním rozloučení s Pavlem Wonkou ve Vrchlabí nebo na Hrádečku při příležitosti narozenin Václava Havla. Po sametové revoluci založil dixielandový orchestr, se kterým objel Evropu. V roce 2023 žil ve Vrchlabí.