Mgr. Jan Pohribný

„A pak, když se stal prezidentem, tak první jeho otázka, když jsme se potkali asi tři dny potom, já jsem fotil na takový velký akci ve Futuru na Smíchově. Tam byla silvestrovská trachtace, to znamená dva dny po jeho zvolení, kde se sešli jeho známí a celá taková ta partička. Já tam byl s Divadlem Sklep, dělal jsem tam takovýho komunálního fotografa. Vždycky se tam scházeli ty lidi a já jsem je fotil. No, a o půlnoci tam přišla celá svita i s Havlem. Všichni ti noví poradci jeho, i Klaus tam mezi nima, nevím, někde tu fotku tady mám. Je to zábavný. A jako, že se nechaj všichni vyfotit. Já tam měl nějaký blesky a zařízení. A Havel povídá: ,Tak co, už máte nový fáro? A dělejte, my máme moc práce!‘ Ráčkoval, pak se to odnaučil.“

„V 81. teda po druhým pokusu mě tam vzali. Ten první teda bohužel jsem díky tatínkovi, tam byl vlastně můj bývalý spolužák z tý grafický školy, který měl tatínka v partaji velmi vysoko, tak samozřejmě měl přednost, tak jsem musel... Nicméně, zaplaťpánbůh, to byla doba, kdy už se hýbaly ledy a mohli jsme se tam dostat i lidi, který by pár let předtím neměli šanci. (A váš tatínek teda emigroval v 69.?) 68. (A s tím, jak probíhaly ty problémy, to jste věděl, že někdo má otce v partaji, tak jde před vámi?) No, to se vědělo, jakmile člověk... mně tehdy v podstatě řekl profesor Šmok: ,Když se dostaneš v tom pořadí talentů na první místo, tak já tě prosadím.‘ On skutečně v tomhle byl velikej formát.“