Jiří Popel

* 1955

  • „Byli tam český policajti, takoví ti lehce porevoluční. Měli na sobě pořád ty zelený uniformy s červenejma epoletama. Prostě normální fízlové. Udělali uličku, ale tou vyhraženou půlkou, kde stejně nikdo jinej nebyl, a kapela že půjde tou uličkou. Že ji jako budou chránit. Tak já šel s těma Soundgarden v kordonu těch policajtů. Byl tam jeden, takovej pupkatej, koláče potu v podpaždí tý zelený bundokošile. Otočil se na druhýho, a protože myslel, že jsem taky Američan jako zbytek kapely a že mu nerozumim, říká: ‚Ty vole, to je stejně v prdeli. Před pár lety bysme takovýhle frajery tady mlátili a teď je chráníme.‘“

  • „Lidi mi radili: ‚Hele, ten velvyslanec, to je takovej kovboj z Texasu. Nemluv s nim o lidskejch právech nebo svobodě slova. To ho nezajímá. Řekni mu, že chceš jet do Ameriky, aby sis moh koupit obrovskou barevnou televizi a cadillaca s křídlama. A poslouchat Kennyho Rogerse a Johnnyho Cashe. A ten udělá: Jo!! a podmázne ti to.‘ A taky že jo.“

  • „V šestý třídě mě vyhodili ze školy. Přinesl jsem tehdy ukázat spolužákům otcovu skautskou lilii. Předseda skupinový rady Pionýra mi ji s tím, že je to zakázaná věc a co si to vůbec dovoluju, zabavil. Tak jsem takhle natáh ruku, ať mi ji vrátí. Jenže on mi ji přibodl plnicím perem k lavici. Koukám na tu dlaň, kde se krev mísila s inkoustem, a strašně jsem se vytočil. Vyskočil jsem, vzal židli a tou ho pořádně seřezal. A byl jsem vyloučen ze školy.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Kolín, 06.11.2015

    (audio)
    délka: 04:07:23
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Amerika byla takový místo na plnění snů. Ale návratu nelituju

Ještě v Čechách
Ještě v Čechách
zdroj: archiv Jiřího Popela

Jiří Popel se narodil 16. ledna 1955 v Praze jako třetí dítě literárního historika a filologa Miloše Popela. Dětství a mládí prožil na Malé Straně. Život jeho rodiny provázela celou dobu šikana ze strany komunistického režimu. Začalo to „znárodněním“ dědečkovy právnické praxe a vyvrcholilo Jiřího podpisem Charty 77 a emigrací do USA v roce 1979. V Kalifornii prožil spokojených a úspěšných patnáct let. Vypracoval se na ředitele laboratoří na výrobu filmového make-upu a rekvizit a naplno si užíval Ameriku. Po pádu komunismu v Československu se v roce 1993 vrátil domů. Tady založil rodinu, překládá knížky z angličtiny a hraje bigbít s kapelou jménem Píča.