Srpen 1968 jsem komunistům neodpustil
Václav Pražák se narodil 27. července 1928 v Nechanicích. V městečku prožíval spokojené dětství až do začátku války. V roce 1944 musel, spolu s ostatními studenty obchodní akademie, nastoupit na nucené práce v nedaleké továrně Škoda. Nejprve kopal zákopy a poté pracoval jako pomocník ve slévárně. Po osvobození si dodělal maturitu a v roce 1950 nastoupil na základní vojenskou službu do příhraničí. Díky svému sportovnímu založení se v armádě dobře uplatnil a bylo mu nabídnuto studium nejprve na poddůstojnické škole a následně i na škole pro důstojníky v záloze. Závěrečné zkoušky složil na výbornou a získal hodnost poddůstojníka. Po dalším vojenském působení byl předvolán do Prahy na ministerstvo, kde mu byla nabídnuta blíže nespecifikovaná mise. Souhlasil a následoval náročný výcvik včetně kurzu angličtiny. Až později se dozvěděl přesný cíl své mise - Korejský poloostrov. Odjezd na misi proběhl v roce 1953. Společně s asi 250 příslušníky československé armády se vydal na dlouhou cestu vlakem, přes celé Rusko a Čínu. Cílem cesty byla 38. rovnoběžka a účelem mise mezinárodní dohled nad dodržováním dohody o příměří. Na Korejském poloostrově vystřídal řadu míst, až nakonec po necelém roce mohl s poslední skupinou československých vojáků odcestovat zpět domů. Po návratu se uvítal se svou manželkou a šestiměsíčním synem, který se narodil během jeho zahraniční mise. Další vojenské působení kvůli rodině odmítl a našel si práci na kulturním odboru městského národního výboru. Také začal studovat filozofickou fakultu. Situace se obrátila po srpnu 1968, kdy se Václav Pražák zúčastnil celokrajského shromáždění kulturní fronty, jehož výsledkem byla ostrá rezoluce proti vstupu sovětských vojsk. Když zanedlouho nastala normalizace, vyhodili ho ze strany a následně i ze zaměstnání a byl také předvolán ke kárné komisi na vysoké škole. Díky známostem mohl dostudovat, práci však hledal jen těžko. Nakonec nastoupil jako dělník v aranžovně. V roce 1988 rozhodla stranická organizace o pamětníkově odchodu do důchodu, přestože chtěl pokračovat ve své práci. Po revoluci nastoupil na hradecký okresní úřad na odbor ochrany památek, kde se vypracoval až na vedoucího. Václav Pražák zemřel po krátké nemoci v dubnu roku 2022.