MgA. Rudolf Prekop

* 1959

  • „Američané z The Andy Warhol Foundation nám vůbec nedůvěřovali. Při jednání s nimi jsem měl pocit, že nás považují za jakési křováky ze země, o které netuší, kde leží. Na rovinu tehdy řekli, že pokud chceme nějaké originály, máme se nejprve pokusit otevřít instituci, která vše zaštítí. První otevření muzea se proto odehrálo pouze s plakáty, hromadou zajímavého dokumentačního materiálu a faksimilií. První bílá dodávka Kunsttrans přijela z Vídně až během léta 1991 v době, kdy už byli lidé z nadace přesvědčeni, že se nám dá věřit. Přivezla tenkrát jedenáct serigrafií Andyho Warhola. Dnes je tam těch obrazů asi sto padesát.“

  • „Mimo to, že jsem se v té době stal součástí jakéhosi společenského organismu na FAMU, mě do svého okruhu přijala i Anna Fárová. Vstupenka do této komunity se pro mě stala vstupenkou do pražské nezávislé scény. Byla to právě ona, která mi ukázala rané výtisky Revolver Revue a otevřela tak ony dveře neoficiální kultury. Když jsme o několik let později organizovali legendární výstavu s názvem Hra na čtvrtého, požádali jsme ji, aby se pod textem podepsala celým jménem. Nikoliv pouhými iniciálami A. F., jak se tomu dělo v běžných případech, kvůli jejímu zákazu publikování. Říkali jsme si, že kdyby nastal jakýkoliv problém, půjdeme do toho všichni. Myslím, že si toho tenkrát velmi vážila. Podobně konstruktivní spolupráci jsem už s žádným kunsthistorikem nikdy nezažil. Můžu tedy klidně říct, že paní Fárová je moje fotografická máma.“

  • "The exhibition was called …Od trinástej komnaty [~ Of a secret chamber] and just at the entrance, in a spotlight, there hung a large key. It was meant as a clear symbol of some sort of enclosed space which couldn't be entered. The confiscated works ended up at the depository of the secret police but for the closing of the story, we had to wait all the summer holiday. Then, a blue van stopped at the school court and two handymen got out. They started to pull one painting after another as after the closed investigation. It was, in a way, another, unplanned exhibition opening which was seen by most of the people at school. In all that chaos, the director was running around and tried to shield the canvases and statues with his work coat so that nobody would see them and get infected with so problematic an art.

  • „Just a day after, the nonconformist art lover who visited our opening showed to be a secret police agent under the cover name of Ekonom. He immediately snitched on us and they closed the exhibition after twenty-four hours. The next day, we wanted to have a guided tour for a few understanding souls from among our teachers. We arrived up at the hill where, above the town, the E klub building stood. We only found that the door was sealed with tapes and stamped 'StB' all over. They picked me, Daniel Pastirčák and Josef Kužidlo as the core ideologues and took us to be interrogated separately. At that time, I was 18 and I did not have much clue what sort of people the secret police are. The police insisted that we tell them about the whole network. It was in 1977 when the Charter 77 started collecting signatures and I felt that they were pretty much scared. They repeated the same questions all over. 'Who is your connection? Who is supervising you? Is it someone from Prague or Brno?' We told them the truth, that we are not connected with anyone and that we organise ourselves. The secret police couldn't grasp that a bunch of young guys could plan and bring to being such a detailed and thought- out programme.”

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 07.02.2019

    (audio)
    délka: 01:38:12
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Praha, 14.02.2019

    (audio)
    délka: 01:15:39
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Originál. Jak v Amerike!

Portrait of Rudolf Prekop, Košice, end of 1970's
Portrait of Rudolf Prekop, Košice, end of 1970's
zdroj: archiv pamětníka

Rudolf Prekop se narodil 13. dubna 1959 v Košicích. Dětská záliba v kreslení se přetavila v úspěšné absolvování přijímacích zkoušek na Střední uměleckoprůmyslovou školu. Místo původně zamýšlené grafiky byl však přijat na fotografický obor, kde jej v počátcích kariéry zásadně ovlivnil Ivo Gil. Na Jaře 1977 byl jedním ze studentů, kteří zorganizovali společnou mezioborovou výstavu s názvem …Od trinástej komnaty, jež byla záhy uzavřena a zapečetěna StB. Jako následek vyšetřování bylo pro Rudolfa nemožné najít v Košicích po absolvování školy práci. Rozhodl se tedy odjet do Prahy a nastoupit jako asistent kamery u Krátkého filmu. Po prvním neúspěšném pokusu byl v roce 1980 přijat na Katedru fotografie FAMU, kde stál u zrodu autorského diskursu později označovaného jako Slovenská nová vlna. Během svých studií se rovněž seznámil a spolupracoval s teoretičkou umění Annou Fárovou. Po smrti Andyho Warhola v roce 1987 se společně s Michalem Cihlářem pokoušel otevřít jeho muzeum v Medzilaborcích, což se jim v roce 1991 také povedlo. Následný sběr dokumentačních materiálů vyústil po mnoha letech v knihu Andy Warhol a Československo, vydanou v roce 2011. Rudolf se mezitím stal vedoucím Ateliéru studiové fotografie na FAMU, kde působí dodnes.