Člověk se tam strašně nadřel a pak nám všechno sebrali
František Psota se narodil 13. července 1929 v Charvátech u Olomouce, kde jeho rodiče vlastnili hospodářství se 13 hektary polností. Během kolektivizace rodina odmítala vstoupit do jednotného zemědělského družstva (JZD). Nasadili jim proto vysoké dodávky zemědělských komodit, vyměnili polnosti za horší a vzdálenější a také museli propustit čeledína. Když v říjnu 1952 narukoval František Psota do základní vojenské služby, byl jako „politicky nespolehlivý“ zařazen do pomocných technických praporů (PTP). Sedmadvacet měsíců rubal uhlí v dole Fierlinger II v Kladně-Libušíně. Po návratu z PTP František Psota opět pracoval na rodinném hospodářství. V roce 1953 se sice v Charvátech podařilo ustavit JZD, ale mnozí sedláci do něj stále odmítali vstoupit. V březnu 1959 proto StB přímo v obci zatkla pamětníkova otce Jaroslava Psotu a další čtyři hospodáře. Osmapadesátiletého otce odsoudili na dva a půl roku a pak poslali do přísně střežené věznice ve Valdicích. Po zatčení mužů v Charvátech všichni odpůrci ze strachu o své životy vstoupili do JZD. František Psota v něm pak až do penze pracoval v dělnických pozicích. Od roku 1962 bydlí se svou manželkou Marií v Blatci.