Ale válčili jsme to dobře
Leopold Ráb se narodil roku 1924 v Plzni. Dětství prožil nejprve v dělnické kolonii na periferii města a později se s rodinou odstěhoval do bytu v centru Plzně, kde zažíval časté potyčky s německou mládeží. Ve 30. letech se začal učit soustružníkem kovů ve Škodovce. Když vypukla válka a byl vyhlášen protektorát, zatklo gestapo jeho strýce a ve vězení ho umučilo. Na strýcově pohřbu dostal Leopold Ráb nabídku ke vstupu do ilegálního odboje, aby pomstil jeho smrt. Podstoupil krátký vojenský výcvik a byl připraven bojovat proti Němcům. Po selhání jednoho z členů skupiny ale gestapo v červnu 1944 Leopolda Rába zatklo. Byl krutě vyslýchán a pak krátce vězněn v Malé pevnosti Terezín. Následně ho odvezli k soudnímu řízení do Drážďan, kde se dozvěděl, že ho čeká trest smrti. Během spojeneckého náletu však popraviště zasáhla bomba a soud byl odročen. V dubnu 1945 se zúčastnil pochodu smrti do Dachau, kde měl být souzen a popraven. Z pochodu však utekl a dočkal se osvobození americkou armádou. Týden po kapitulaci Německa se vrátil domů do Plzně a šťastně se shledal se svou rodinou. Po absolvování vojenské služby se Leopold Ráb oženil a narodila se mu dcera. Nastoupil zpět do Škodovky a pracoval tam až do poloviny 80. let, kdy odešel do důchodu.