Je třeba dělat něco dobře, a nejenom pro peníze
Jindřich Rejnart se narodil 27. února 1939 v Hradci Králové. Po válce se rodina přestěhovala do Chocně. Jeho otec se stal přednostou poštovního úřadu. Byl to sociální demokrat a odmítal sloučení s komunistickou stranou. V březnu 1949 byl odsouzen k 9 měsícům vězení. Po krátkém pobytu na svobodě ho povolali na dva roky do tábora nucených prací. Jindřich Rejnart vystudoval sklářskou školu a chtěl pokračovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Udělal zkoušky, ale kvůli politickému profilu svého otce přijat nebyl. Nastoupil do skláren v obci Lednické Rovne na Slovensko. Znovu podal přihlášku na AVU v Praze a tentokrát u zkoušek uspěl. Následně mu však přišlo oznámení, že nesplnil podmínky k přijetí a nastoupit nesmí. V lednu 1960 rukoval k vojenským technickým jednotkám. Po vojně se vrátil do skláren v obci Lednické Rovne. Přihlásil se na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a tentokrát ho přijali. Po studiu znovu pracoval ve sklárnách jako návrhář skla. Po osmi letech se stal umělcem na volné noze. Některé jeho skleněné vázy odkoupily galerie v Praze, Brně i v Bratislavě. Realizoval mimo jiné mozaiky a vitráže, například na zámku v Chocni a v nádražní hale v Hradci Králové. Svá díla ze skla vystavoval i v zahraničí. Po roce 1989 se začal zabývat také abstraktní malbou. Učil na Střední průmyslové škole Hradební v Hradci Králové a na Střední umělecké škole v Ústí nad Orlicí figurální malbu a dějiny umění. Žije v Chocni.