Museli jsme se přizpůsobit a přežít
Stáhnout obrázek
Libuše Rudkovská, rozená Čížková, se narodila 13. dubna 1925 v česko-německé vesnici Ivanoviče (u Žitomiru) na Volyni. Pocházela z rodiny volyňských Čechů, na Ukrajinu se koncem 19. století přestěhovali její prarodiče z obou stran. Čížkovi nejprve soukromě hospodařili na samotě u vsi, v 30. letech byli donuceni přestěhovat se do centra obce a vstoupit do kolchozu, v němž otec pracoval jako zvěrolékař a matka hlídala děti kolchozníků v obecních jeslích. Otec byl roku 1937 zatčen v rámci stalinských čistek a zemřel za války na infekční nemoc. Libuše měla dva starší bratry, kteří bojovali za druhé světové války v Rudé armádě. Němci Libuši s matkou vystěhovali do nedaleké obce Vydumka, jen díky intervenci známého se vyhnula nucenému nasazení v Německu. Vdala se a narodily se jí dvě dcery. Roku 1947 s rodinou reemigrovala do Československa, usadili se v Tisé v ústeckém kraji, kde se jí narodily ještě dvě dcery. Byla s nimi v domácnosti, poté pracovala v továrně Koh-i-noor. Po rozvodu se roku 1966 přestěhovala do Horního Slavkova, v němž žije dodnes. Živobytí našla v místních podnicích Geologický průzkum a Cheza (Chemické závody), vykonávala funkci strážné. Roku 1979 odešla do důchodu. I jako důchodkyně vypomáhala jako strážná v závodech KOZAK a Cheza.
