Z táty se rázem stal třídní nepřítel, vykořisťovatel, protože svýma vlastníma rukama živil celou rodinu
Stáhnout obrázek
Václav Schreiber se narodil 22. září 1940 ve Vranové Lhotě jako nejmladší z pěti dětí rodičům Josefovi a Anně. Den před koncem války málem Němci zastřelili spolu se všemi muži v rodné obci jeho otce a dva bratry. Přežili, ale za smrt jednoho německého vojáka zaplatili životem tři nevinní muži, mezi nimi i bratranec pamětníka Jan Jirauch. Po roce 1948 jeho otci znárodnili kovářskou dílnu a všechny stroje. Václav Schreiber se také stal svědkem zakládání místního jednotného zemědělského družstva (JZD) a systematického útlaku místních hospodářů. Potíže s komunistickým režimem měli všichni členové rodiny. Nejstarší bratr Josef se přiženil na velký statek v obci Bezděčí a pod obrovským nátlakem musel vstoupit do tamního JZD a o hospodářství přišel. Sestra Marie a bratr Zdeněk měli zase kvůli svému třídnímu původu potíže v zaměstnání. Další sestra Anna v roce 1949 vstoupila do řeholního řádu Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. V roce 1952 ji společně s dalšími sestrami deportovali na Trutnovsko, kde musely několik dalších let pracovat jako dělnice v Texlenu Trutnov. I Václav měl potíže s přijetím na studia. Nakonec se vyučil kovářem. Pracoval pak jako kovář a následně u ČSAD. Václav Schreiber si celý život uvědomoval totalitní ráz komunistického režimu. Už krátce po 17. listopadu 1989 zakládal Občanské fórum v ČSAD Mohelnice a také ve Vranové Lhotě, kde byl v roce 1990 zvolen starostou. V roce 2019 bydlel stále ve Vranové Lhotě.
