Nestarejte se jen o sebe, ale i o své okolí
Stáhnout obrázek
PhDr. Jaroslav Šedivý, CSc., se narodil v roce 1929 v rodině učitele. První kontakty se skauty (katolickými) získává již před válkou. V roce 1945 se plně zapojuje do činnosti píseckých skautů. S oddílem podniká ve vlastnoručně vyrobených lodích řadu výprav. V lednu 1948 pod vlivem levicově smýšlejícího otce vstupuje do KSČ. Na podzim téhož roku odchází studovat do Prahy na filozofickou fakultu obory historie a ruský jazyk. Po krátké učitelské zkušenosti na gymnáziu v Jílovém u Prahy dostává povolávací rozkaz k dvouleté prezenční vojenské službě. Mezi léty 1957 a 1970 je zaměstnán v Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii (ÚMPE). V šedesátých letech publikuje řadu článků o československé zahraniční politice, některé vycházejí i v zahraničním odborném tisku. V rámci čistek po srpnu 1968 je vyloučen z KSČ a musí opustit své dosavadní zaměstnání. Krátce působí jako učitel na základních školách v Nuslích a na Spořilově. V srpnu 1970 je zatčen a obžalován z podvracení republiky. Ve vazbě na pražské Ruzyni stráví půl roku. Díky milosti se mu původně nepodmíněný trest mění na pětiletou podmínku. Sedmnáct let pracuje jako myč oken a výloh. V roce 1989 odchází do invalidního důchodu. Po sametové revoluci se v prosinci roku 1989 stává poradcem nového ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera. Výrazně se podílí na jednáních o odsunu sovětských vojsk z Československa. V červnu 1990 je prezidentem Václavem Havlem jmenován československým velvyslancem ve Francii, později působí na stejném postu, ovšem již jako zástupce České republiky, v Belgii a ve Švýcarsku. V listopadu 1997 je jmenován ministrem zahraničí. Zde se zasazuje zejména do snah o začlenění země do evropského integračního procesu a připravuje republiku na vstup do Severoatlantické aliance. Po odchodu do důchodu sepsal několik vzpomínkových knih. Jaroslav Šedivý byl ženatý, s manželkou Marií měl dvě děti. Zemřel 28. ledna roku 2023.
