Musíš podbíhat pod závorami...
Zdeněk Šesták se narodil 10. prosince 1925 v Cítolibech na Lounsku. Jeho otec pracoval jako úředník u Československých státních drah, maminka byla učitelka. Oba rodiče byli mimo své zaměstnání amatérští hudebníci. Tatínek hrál na violoncello a maminka zpívala v chrámovém sboru. Zdeněk od útlého dětství hrál na klavír, v době studia na slánském gymnáziu hrál také na varhany v místním kostele. V roce 1945 byl přijat na Pražskou konzervatoř do třídy E. Hlobila. V této době zároveň studoval také hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde mimo jiné navštěvoval přednášky Jana Patočky. Pražskou konzervatoř řádně ukončil v roce 1950, ale univerzitní studia dokončit nemohl, neboť byl z politických důvodů vyloučen v roce 1949. Po vojně nastoupil do Ústředního domu lidové kultury, kde působil v letech 1952-1954. Následně přešel do Armádního uměleckého souboru, kde pracoval jako lektor vedoucích pracovníků uměleckých souborů do roku 1957. S krátkými přestávkami v letech 1968-1969, kdy se stal ústředním dramaturgem symfonické, komorní a vokální hudby v Československém rozhlase, a let 1991-1992, kdy přednášel hudební regionalistiku na katedře hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, působí ve svobodném povolání jako hudební skladatel. Zabývá se rovněž muzikologickým výzkumem, jeho celoživotní zájem směřuje k cítolibské skladatelské škole 18. století, kterou objevil a dokumentuje. V roce 2008 se stal laureátem Ceny Ministerstva kultury za mimořádnou uměleckou a muzikologickou činnost v oblasti české hudby, kultury a umění.