Sametová revoluce musí proběhnout v našem svědomí
Vojtěch Šíma se narodil 11. prosince 1947 v Sudetech v obci Heřmanice u Oder. Jeho rodina původně pochází z nedalekého Spálova, v Heřmanicích si rodiče po válce vytipovali větší chalupu po odsunutých Němcích a začali hospodařit. Všech sedm dětí vychovávali ve víře. Roku 1950 Šímovi s nechutí souhlasili se vstupem do místního JZD, otec tam pak pracoval jako zootechnik. Vojtěch neměl po základní škole na vybranou kvůli nepříznivému kádrovému posudku a nastoupil na zemědělský učňák. Později ale přestoupil na střední zemědělskou školu, na které složil maturitu. V letech 1967 až 1969 absolvoval dvouletou vojnu u tankistů v Českých Budějovicích. Poté v roce 1970 vstoupil do kněžského semináře v Litoměřicích a 28. června 1975 přijal v Olomouci kněžské svěcení. V období normalizace působil jako farní vikář v Uherském Hradišti, ve Starém Městě a v Otrokovicích. Ilegálně se scházel s ostatními duchovními a připravoval pro věřící řadu aktivit. Odmítl vstoupit do loajálního kněžského spolku Pacem in terris. Po změně režimu byl děkanem zlínského děkanátu a poté do roku 2010 rektorem Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci. Od roku 2000 je také biskupským delegátem pro stálou formaci kněží olomoucké arcidiecéze. V letech 1998 až 2010 byl též kanovníkem Metropolitní kapituly u svatého Václava v Olomouci. V červnu 2004 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kaplanem Jeho Svatosti. V roce 2010 se stal děkanem kroměřížské kolegiátní kapituly, současně i nadále působí jako rektor poutního a exercičního domu Stojanov na Velehradě, kde také bydlí.