Vzpomínky na druhou světovou válku mám pestré, ale nijak drastické
Václav Šimíček se narodil 6. prosince 1932 v Hradci Králové. Pár let po jeho narození se rodina přestěhovala do obce Urbanice, neboť tam jeho otec dostal práci. První čtyři roky osmileté základní školní docházky absolvoval na obecní škole v Praskačce, další čtyři roky pak na tzv. měšťance, které Němci říkali Hlavní a nacházela se v Hradci Králové. Školní výuka byla často přerušována nálety, během kterých se děti utíkaly schovat za město. Ke konci války Němci ze školy udělali lazaret, takže si žáci pro úkoly chodili jedenkrát týdně do královéhradecké hospody, kde zároveň odevzdávali vypracované úkoly z předešlého týdne. Po skončení války pamětník absolvoval tzv. jednoroční učební kurz jako náhradu za zmeškanou školní docházku během válečných let. Po skončení měšťanky se vyučil strojním zámečníkem a pak pokračoval na vyšší průmyslovou školu, kde složil maturitu. Poté dostal umístěnku do Hronova, odkud odešel na vojnu. Byl zařazen mezi letecké mechaniky a později se dostal do tzv. roje vlečných terčů a většinu vojny odsloužil na východě Slovenska. Po jejím skončení se vrátil do Hronova, kde si požádal o přemístění do výzkumného ústavu v Brně, kde pracoval až do důchodu. V roce 2022 žil Václav Šimíček v Brně.