Když váš život poznamená strach, nesete si jej s sebou až do konce
Božena Škrabalová, rozená Kynclová, přišla na svět 5. září 1934 v obci Čachnov na Vysočině. Otec byl dělník a matka si přivydělávala různými pracemi – od posluhování až po síťařství. Božena byla poslední z pěti dětí, přičemž v době jejího narození se rodina potýkala s důsledky hospodářské krize a její život byl ovlivněn značnou chudobou. Největší trauma pamětnici způsobil zážitek z konce války, kdy 5. května 1945 u Čachnova došlo k partyzánské operaci. Aktéři odpálili munici při průjezdu vlaku s německou posádkou. Odveta přišla ihned a vyžádala si řadu nevinných životů, čehož byla Božena svědkem. Následkem tohoto zážitku byl celý její život poznamenán strachem. Po ukončení základního vzdělání se kvůli finanční situaci rodiny musela mladá dívka vzdát jakékoli aspirace na další vzdělání. Nastoupila jako dělnice do textilního závodu Hedva v Poličce. Poté, co poznala svého budoucího manžela, se do Poličky přestěhovala. Vychovala dvě děti a v roce 1964 nastoupila do knihkupectví. Veřejného života se přestali s manželem účastnit po roce 1968, kdy manžel pamětnice v reakci na obsazení země vojsky Varšavské smlouvy vystoupil z komunistické strany. Aby jejich děti mohly studovat, museli rodiče využít protekce. V letech 1977–1978 Božena dálkově studovala knihovnickou školu v Luhačovicích. Pamětnice přivítala sametovou revoluci, účastnila se manifestací na poličském náměstí, ale veřejně se již nijak neangažovala.