Lidé křičeli: Popravte je!
Stáhnout obrázek
Jaroslav Skřipka se narodil 21. května 1936 v Horní Lidči na Valašsku. Jeho rodiče Anna a Jan hospodařili na velkém statku, živila je půda a zemědělská zvířata. Jaroslavův bratr Ladislav se během druhé světové války zapojil do protinacistického odboje. Byl zatčen a hrozila mu poprava. Vyvázl však díky tomu, že jeho otec zabil načerno prase a masem a kořalkou se mu podařilo uplatit soudce, který ve Zlíně případ posuzoval. Po Vítězném únoru 1948 se rodina dostala do soukolí tlaku a vyhrožování v souvislosti s nucenou kolektivizací. Jaroslavův bratr Ladislav se rozhodl emigrovat do Německa. Jaroslav kvůli tomu absolvoval výslech na Státní bezpečnosti ve Valašských Kloboucích. V roce 1950 navštívil jeho otce Rudolf Lenhard z protikomunistické odbojové skupiny Světlana a žádal nocleh pro jednoho ze svých spolubojovníků. Jan Skřipka svolil, a když pak došlo k hromadnému zatýkání, odsoudili ho za to k patnácti letům těžkého žaláře. Veškerý rodinný majetek propadl státu. Anna Skřipková zemřela tři roky poté v důsledku stresu a přetížení. O smrti otce se Jaroslav dozvěděl na vojně v roce 1957. Úřady nechtěly vydat tatínkův popel s urnou, sám prezident Antonín Zápotocký žádost o vydání ostatků Jana Skřipky zamítl. Jaroslav Skřipka se po vojně do zemědělství již nevrátil. Dva roky pracoval v Ostravě jako havíř a pak se natrvalo usadil v rodné Horní Lidči. Bratr Ladislav Skřipka počátkem 50. let emigroval a pamětník se s ním mohl setkat až koncem 60. let. S manželkou Jiřinou vychovali tři děti, Jaroslavu, Janu a Tomáše.
