„Od táty z KSČ jsme ještě [se sestrou] měly zajištěný a zaplacený letní tábor někde u Plzně. Byly jsme tam v době, kdy přijeli Rusové, 21. srpna. Z tábora nás museli pořadatelé evakuovat a rozvézt domů nebo k příbuzným. Tábor se rušil.“
„V pohraničí se ocitl koncem roku 1945, protože občané okresu Příbram, kam patřila i vesnička Běřín, kde bydlel, měli osídlit pohraničí, konkrétně oblast Klášterce nad Ohří v severních Čechách. Bylo tam více lidí z Běřína, znali se. Děda s mamkou a její sestrou dostali k bydlení domek, k domku bylo pole, stodola, chlív. Měli několik kusů dobytka, telata, mamka je chodila pást. Když byly sezonní práce jako sklizeň obilí, sklizeň brambor nebo sázení na jaře, musel si děda najmout pracovníky. Mamka jim na pole nosila jídlo, svačinu, pití a byla jim k ruce. Nemohla tedy chodit do školy. Podle maminčiných vzpomínek děda i platil pokutu za to, že nechodila do školy.“
„Když někdy na farmě něco nešlo podle toho, jak si členové KSČ na farmě představovali, tak vedení farmy vyhrožovali: ,Počkejte, my to tedy projednáme ve straně a uvidíte, co s vámi uděláme!´ Obrazně, nemlátili nás, to ne, ale od členů KSČ to bylo takové vyhrožování. KSČ mě zkrátka nezaujala.“
Marie Šlechtová se narodila 5. listopadu 1952 v Domažlicích a měla o tři roky mladší sestru. Tatínek Karel Bureš pracoval jako novinář v okresních novinách Nástup, maminka Marie Burešová prošla několika dělnickými profesemi. Dědeček Václav Abrahám osídloval po roce 1945 pohraničí v severních Čechách. V roce 1968 přišla o tatínka a během srpnové okupace ji evakuovali z letního tábora. Vystudovala Střední zemědělskou školu v Kadani a v roce 1973 maturovala. Pokračovala na Vysoké škole zemědělské v Brně, kterou dokončila v roce 1979. Pracovala na kožešinové farmě v Heřmanicích u Jaroměře jako zootechnik od roku 1979 do roku 1991. Odmítla vstoupit do KSČ. Narodily se jí dvě dcery a v roce 1987 se podruhé vdala. Celý život se věnovala orientačnímu běhu a i v důchodovém věku se účastnila běžeckých závodů. V roce 2023 žila v Jaroměři.