Kdyby mě nepoznal, tak možná uteče
Stáhnout obrázek
Jaroslava Smetanová se narodila 7. října 1935 v Sudicích u Boskovic. Prvních pět let svého života trávila většinu času u svých prarodičů, až po narození sestry Věry se vrátila domů. Za protektorátu museli rodiče, jako rolníci, odevzdávat povinné dodávky. Během osvobození v roce 1945 bydleli v domě u prarodičů sovětští vojáci. Po absolvování obecné školy začala hned v 15 letech pracovat v podniku Minerva Boskovice, kde se seznámila s budoucím manželem Josefem Smetanou. Byl o 17 let starší, během války byl totálně nasazený v Německu a přežil bombardování strojírenských závodů v Kuřimi. Po roce 1948 plánoval útěk přes hranice. Nakonec se oženil a poslední malý pokus o ilegální překročení hranic uskutečnili manželé na společné dovolené na Slovensku. Pro své názory, které prezentoval veřejně, byl vyšetřován StB (Státní bezpečnost), podepsal spolupráci, ale odmítl dělat „špicla“. Nakonec byl pro trestný čin ohrožení služebního tajemství v roce 1954 odsouzen na 13 měsíců nepodmíněně. Po amnestii prezidenta Antonína Zápotockého byl po měsíci věznění v Brně na Cejlu propuštěn. Manželům Smetanovým se narodily dvě dcery, Libuše a Danuše. Josef pracoval celý život v Minervě jako nepostradatelný konstruktér šicích strojů, Jaroslava později pracovala v ČSAD (Československá státní autobusová doprava), kde prožila i okupaci v roce 1968. Sametové revoluce se bohužel Josef Smetana nedožil, zemřel v září v roce 1989. Oba manželé i s dětmi se celý život zúčastňovali bohoslužeb církve Jednoty Bratrské ve sboru v nedalekých Letovicích. V roce 2022 žila Jaroslava s rodinou své dcery v Boskovicích.
