Vlasta Šmídová

„No a z toho 20. na 21. srpna jsme si šli lehnout a bylo nějak asi jedenáct hodin a já jsem nemohla usnout a pořád jsem říkala mužovi, říkám: ‚Co to hučí? Co to hučí?‘ Takovej furt jako... a nebylo nikde nic vidět, ale hroznej, takovej divnej hukot. A muž říká: ‚No tak nějaký letadla, tak asi něco vozej třeba na letiště nebo já nevim, no.‘ Říkal: ‚Prosim tě, spi.‘ No a furt jako mi to nedalo, furt jsem tak jako pospávala a najednou jsem vylítla a říkám: ‚Oni jezděj tanky po Lenince.‘ Muž mi říká: ‚Prosim tě, to se ti zdálo, kde by se vzaly tanky na Lenince?‘ Já říkám: ‚Tak se pojď podívat.‘ Tak jsme se šli podívat a už jsme viděli, právě ten hukot byly ty letadla, který ty tanky přivážely, a z tý Ruzyně, která je kousek, ty tanky sjížděly dolů do Prahy.“