Po létech komunistického marasmu přišel hlad po účelném a užitečném
Oldřich Sojka se narodil 20. září 1944 v Plzni. Tatínek Oldřich Sojka starší byl v té době pracovně nasazený ve Škodových závodech a v protiletecké ochraně Luftschutz. Při jednom z náletů dostal dům Sojkových zásah. Naštěstí se v té chvíli ukrývali v sousedství v protileteckém krytu. Do roku 1947 bydleli u známých. Tatínek po válce obnovil rodinnou firmu na výrobu kovového nábytku. Znovu postavil dům a stal se národním správcem velké firmy v Chebu. Oldřichova maminka Marie, rozená Hošková, převzala vedení podniku v Plzni. Po únorovém převratu v roce 1948 rodina o firmu v Plzni přišla. Oldřicha Sojku staršího v roce 1950 zatkla Státní bezpečnost. Vyšetřování proti němu vedli v rámci vykonstruovaného politického procesu, takzvané akce Olga. Měl štěstí, po roce a půl krutého zacházení ve vyšetřovací vazbě se mohl vrátit domů a začal živit rodinu jako řemeslník. V roce 1953 se rodina musela vystěhovat do Úterý na severním Plzeňsku. Do Plzně se mohli vrátit v roce 1959. Oldřich nedostal doporučení ke studiu a jen díky tatínkovým kontaktům nastoupil na jedenáctiletou školu v Plzni. Odmaturoval a podobným způsobem se dostal na studium medicíny, které nedokončil. Druhou maturitu si udělal jako rentgenologický laborant. V šedesátých letech pracoval ve zdravotnictví. Na jaře 1968 se oženil. Dramatické chvíle během okupace republiky zažil v Plané u Mariánských Lázní a v Plzni u budovy rozhlasu. Vrátil se ke studiu medicíny a v roce 1973 odpromoval na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Podle svých slov pracuje dohromady padesát let v městské hygienické stanici v Plzni. Po roce 1989 se angažoval ve správě města a v řadách České strany sociálně demokratické.