Vězňům z pracovního tábora v Plané jsme házeli chleba
Milada Sovová, rozená Růžičková, se narodila 29. dubna 1933 v Turovci v jižních Čechách, kde žila s bratrem, rodiči a prarodiči v chalupě s malým hospodářstvím. V Turovci Milada prožila válku, vzpomíná na nedaleký kárný tábor v Plané nad Lužnicí a na vězně, kterým během jejich převozu na práci v kamenolomu jako děti házeli chleba. V roce 1945 se v místní hospodě U Beránků také dožili osvobození internovaní sirotci - takzvané svatobořické děti -, kteří během heydrichiády přišli o rodiče - odbojáře. V létě 1947 v době velkého sucha čtrnáctileté Miladě náhle zemřela maminka a rodinná situace jí neumožnila chodit dále do školy. V roce 1952 se provdala za vojáka z povolání Jana Sovu, vychovali spolu tři děti. Žili v Táboře, Milada pracovala v kasárnách jako kuchařka. Vzpomíná na rok 1968, kdy kasárna obsadila vojska Varšavské smlouvy. Žila rodinným životem, o politiku se nezajímala, ona ani její muž nebyli v KSČ. Listopad 1989 ale přivítala s radostí.