Alexander Speiser

„Tatínek byl měsíc nebo měsíc a půl po operaci a maminka… Seděli jsme spolu všichni tři, maminka, tatínek a já, ostatní bratry vzali už předtím do pracovních lágrů Maďaři, to byla také politika Horthyho, že potřebuje pracovní sílu. Mamika… Tatínek položil ruku na maminčinu ruku, já na to a říká maminka: 'Synku, nevím, co bude zítra, nevím, co bude pozítří, ale kdekoli přijdeme, ty budeš s tatínkem, dej pozor na něj. Ty mi to musíš slíbit.' Já jsem přísahal, slíbil jsem mamince, že budu dávat pozor na tatínka. A slovo u nás, to bylo slovo. Někdo řekl, a musel to udělat. To byla naše výchova.“

„O půlnoci, ve dvě, ve tři, jsem se vzbudil. Slabý, na čtyři jsem začal klesat, a vlezl jsem do takového kýblu, který tam byl, a já jsem tam začal lízat kolem dokola, co tam bylo ještě jídlo, a uprostřed jsem zaspal. Ráno, v pět šest hodin ráno, každé ráno přijede vůz, bere ty kýble a taky mrtvé, společně, položí je na vagón, který tam přijel, a jedou. Neviděli, že já jsem v tom kýbli. Zázrak: auto jede, a ten kýbl spadne na cestě přímo u baráku, kde byl tatínek. Přímo. Já jsem vylezl z kýblu, šofér neviděl, že ten kýbl spadl, šel jsem, a tak jsem se zachránil. Ale ta preciznost, kterou měli Němci, protože několik hodin předtím tam napsali, že tam jich více a tady jeden méně, tak dali ještě jednou, automaticky, a já už jsem tam byl jako více, a tam už to bylo méně, takže s tím jsem se zachránil.“

„Jednoho dne vyhlásili, že kdo je slabý a chce jít někam, kde dostane více jídla a bude pracovat, ať vyskočí, ať vystoupí z řady. S tatínkem jsme vystoupili, dali nám mýdlo do ruky, a vzali nás do gazové [plynové] komory. Nevěděli jsme, že to jsou gazové komory, a i kdyby nám to řekli, tak bychom nevěřili. Byli jsme tam, čekali jsme a dívali se nahoru. Říkali, že se musíme umýt. Čekali jsme, až vyjde voda, ale tam nikdy voda nevyšla, vždycky vyšel gaz, plyn, Cyklon. A ten plyn nevyšel. Náhle nám otevřeli dveře, říkali: ´Běžte zpátky, jste už čistí.´ Vrátili jsme se do lágru a nevěděli jsme, že jsme se zachránili.“