Držím vám palce, aby vás do rána všechny nezavřeli
Vladimír Stoklasa je významnou postavou kulturního života Horních Počernic po více než padesát let. Jako malý chlapec ovšem zažil nacistickou okupaci, jejíž nejhorší okamžiky přišly v době heydrichiády. Tehdy manželé Khodlovi, žijící v sousedství, pomáhali ukrýt padáky Gabčíka a Kubiše, za což je později čekal koncentrační tábor. Z té doby vzpomíná pan Stoklasa i na barona Špačka a Stárovy, velkostatkáře, kteří místním pomáhali přežít tím, že jim dávali alespoň základní potraviny. Po návratu z vojny v Českých Budějovicích, kde se pamětník poprvé přidal k divadlu, začal formovat amatérský divadelní soubor i ve svém rodišti. Skrze něj pak vnímal a zažíval i celospolečenské změny, které do jeho života zasahovaly. Již jako patnáctiletý viděl, jak bylo po únoru 1948 místní divadlo téměř zdecimováno komunistickými čistkami. Když se později sám ujal vedení divadla, vychoval generace herců, kteří se uplatnili jak na DAMU, tak i v městských divadlech. Politika do divadelního života pana Stoklasy zasáhla nejvýrazněji v roce 1975, kdy se v místním sále bývalé hospody U Čelikovských odehrálo představení Žebrácké opery v adaptaci tehdy zakázaného dramatika Václava Havla. Následně chtěl národní výbor zakázat jakoukoli další ochotnickou činnost. Naštěstí se za pamětníka postavila ředitelka školy, a tak se divadlu mohl věnovat nepřetržitě až dodnes.