Kamarád na mě křičel, že esesáci střílejí po lidech
Jiří Šulitka se narodil 18. února 1932 v Náchodě. Otec Ladislav (1902–1968) byl řezník-uzenář, matka Ludmila, rozená Špreňarová (1904–1984), pomáhala v rodinném řeznickém obchodě. Rodina žila v Malém Poříčí, které se po válce stalo součástí Náchoda. Otec svého syna odmalička nenásilně vedl k zájmu o politiku. Formovaly ho také válečné zážitky včetně popravy strýce Jana Špreňara za protinacistický odboj. Ve válečném období se textilní továrna v Malém Poříčí přeorientovala na výrobu leteckých motorů a pracovala tam i řada lidí z Německa. Dne 9. května 1945 se Jiří Šulitka stal přímým svědkem bojového střetnutí v Náchodě-Bělovsi, které vyvolali opilí příslušníci SS. Na jeho konci zůstaly více než dvě desítky mrtvých sovětských vojáků a několik českých civilistů. O den později následovala krutá odplata, kdy bylo několik desítek příslušníků SS v náchodském pivovaru mučeno a popraveno. Hned první poválečné prázdniny Jiří pomáhal se skautskou družinou v pohraničí při žních. V roce 1947 se rodina přestěhovala do Náchoda a Jiří tam v letech 1947–1951 vystudoval obchodní akademii. Pak nastoupil do kanceláře v Hronově. V té době komunisté připravili jeho otce o živnost. Po vojně v letech 1953–1954 se v roce 1956 Jiří oženil s Annou, rozenou Vejrkovou (1931–2014). Manželé měli dvě dcery, narozené v letech 1957 a 1964, a rodina bydlela ve Velkém Poříčí. Pracoval v MEZ Náchod, pak v Konzervárnách Nové Město nad Metují. Na jaře roku 1968 založil s Jiřím Horynou, Jaroslavem Němečkem a Jaroslavem Novákem v Hronově pobočku Klubu angažovaných nestraníků (KAN). Šířili osvětu a pořádali přednášky. Jejich aktivitám však učinil přítrž vstup vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Jiří se svými kolegy hned začal vyrábět protiokupační plakáty a vylepovat je po městě. Při prověrkách označil „bratrskou pomoc“ za vojenské přepadení a byl ze zaměstnání vyhozen. Tři roky se živil manuálně jako betonář v panelárně Okresního stavebního podniku (OSP) Náchod, v Poříčí. Pak pracoval u OSP jako zásobovač. Po revoluci v roce 1989 se ihned zapojil do komunální politiky a v letech 1990–2002 působil jako starosta ve Velkém Poříčí, kde žil i v roce 2021.