V naší generaci je strach zakořeněný
Stáhnout obrázek
Ludmila Surá, rozená Krajčová, se narodila 12. února 1930 v Uherském Brodu manželům Anastázii Krajčové, rozené Mizerové, a Jaroslavu Krajčovi jako druhá ze čtyř dětí. Otec byl elektromontérem a maminka pomáhala na polích sedlákům. Roku 1938 byl otec povolán v rámci mobilizace, k válce však nedošlo a za pár dní se vrátil domů. Roku 1936 začala Ludmila chodit do obecné školy, posléze do měšťanky. Od roku 1936 také docházela do místního Sokola. Když začala válka, byla ve třetí třídě. Roku 1942, po atentátu na Heydricha, byl pro podobu s jedním z atentátníků zadržen její otec, ale po pár dnech byl propuštěn. Konec války trávili s rodinou ve Velkém Ořechově. Zažila zde bombardování v posledních dnech války i osvobození. V roce 1944 šla do učení, vyučila se švadlenou u slečny Pražanové v Uherském Brodu. V letech 1948–1951 pracovala jako švadlena, nejprve u mistra Pančochy, který šil dámské oblečení, později, po znárodňování živností, pro komunál. Ve svých devatenácti letech začala chodit s Jaroslavem Surým, vzali se a měli tři děti. Roku 1959 se vrátila do stejného zaměstnání, kde působila až do svého odchodu do důchodu. Manžel byl voják z povolání, později se rozvedli. V roce 2022, v době natáčení, pamětnice žila v Uherském Brodu.
